The Final Lair - Norm Lewis, Sierra Boggess, Jeremy Hays

Tento týden se znovu vracím k Normu Lewisovi, protože dnes je tomu přesně rok, kdy měl Norm svoji premiéru jako Fantom na Broadwayi (12. 5. 2014) a toto pro Broadway historické výročí tímto malým článkem slavím já. :)

Takže hurá k videu. :)

Povím vám, že ten moment, kdy Raoul skočí do jezera, aka do propadla v jevišti, mě ohromí. Ten efekt to rozhodně plní a já obdivuju ty herce, protože bych měla srdce až v žaludku.

Dále obdivuji Sierřinu řeč těla, protože ona Christine vyzařuje snad každým svým pohybem. Zdá se, jako by se sotva držela na nohou, přesto statečně čelí Fantomovi a s tváří hrdě vztyčenou.

Zaujalo mě, jak Norm za chvíli vzal creepy figurínu za tvář předtím, než jí odhodil. To bylo...no, creepy.

Ten Normův oslavný taneček poté, co dá Raoulovi smyčku, to už jsem tu myslím párkrát zmiňovala, ale stejně...nic tak šíleného jsem ve FO snad ještě neviděla. :D Upřímně říkám, že já si na to ještě nezvykla a asi ani nezvyknu, ale když to člověk vidí naživo, tak to prý působí atmosféricky. Nu a ti kdo Norma viděli živě asi mají větší hlas, když na recenzování jeho výkonu přijde.

Normův Fantom je ale rovněž velice něžný a opatrný ke Christine. Všimněte si, jak ji hladí po tváři ve chvíli, kdy si ji má hrubě přitáhnout do náručí...pozoruhodné! I Sierřina šokovaná reakce je geniální, protože taková chvilka ohleduplnosti je samozřejmě zároveň děsivá i bizarní vzhledem k okolnostem.

Způsob, jakým se Sierra postaví před Raoula aby ho chránila je velmi silný moment. Nerozpřáhne ruce, jako to tak herečky většinou dělávají, ale prostě před něj doběhne, div do Norma očima nevypálí díru a ještě si i o pár krůčku postoupí blíž, aby ukázala, že se ho skutečně nebojí.

Musím říci, že Norm mě dojal s tím, jak se vylekal toho, když hrozil Christine a ona se ho bála a jak ztraceně vzápětí vypadal. Jeho Fantom je skutečnou komplikovanou směsicí všeho. Umí být okouzlující, ale i děsivý, šílený ale zároveň i zranitelný jako dítě.

Následující pasáž těsně před polibkem, Sierra zpívá lámajícím se polohlasem, vyhrává si se spíše komorním prostředím Majestic Theatre, kde podobný projev musí brilantně dotvářet atmosféru scény.

Ten prvotní pohyb, co Norm při polibku udělal, zajímavé zvrácení rukou, takové "letadýlko" na mě sice dojem neudělal, ale jak vzápětí nevěděl jak reagovat, co si počít, kam s očima, kam s rukama, to na druhou stranu udělal naprosto kouzelně, všechna čest.

Bylo úžasné sledovat Sierru v těch okamžicích těsně předtím, než Fantom osvobodí Raoula. To jak se třásla, přerývavě dýchala a vyhrkla "ne" když se Norm přiblížil k Jeremymu....awww.

Koho by nerozplakal Normův závěr? Ten způsob, jakým si poklekl před tu opičku, jak ji hladil...jako by si za ní přišel pro útěchu či laskavá slova, která samozřejmě nemůže dostat....to láme srdce. :(

Krásný nový týden přeji. xxx

---