Remember, love never dies! 2. část

Srdečné poděkování těm, co přečtli první část a za jejich ohlasy. Máte-li odvahu, čtěte dál. :D

Já vím, jsem s tím moc hyperaktivní. Proto....proto se budu krotit. Možná.

This is Lotteland! :D

"Raoule! Ta žena ale tvrdila, že jsi odjel...." zamumlala Christine a sevřela Erika pevněji.

Raoul se snažil tvářit lítostivě nad smrtí svého soka, ale upřímně řečeno v něm pohled na jeho bezvládné tělo nevzbouzel příliš emocí. "Musíme jít. Pusť ho." jemně ji vzal za ruce, ale ona se rozplakala ještě usedavěji a s prázdným pohledem přeskakovala pohledem z Raoula na Erika.

"Christine, prosím..." naléhal Raoul.

"Nemohu ho tu nechat! Neopustím ho. Vybrala jsem si....jeho." štkala Christine jako smyslů zbavená.

"Je mrtvý. Mysli na Gustava, pusť ho Christine. Nech ho...jít."

"Ne! Ne! Ne...." Christine začínala být hysterická a tiskla si mrtvého Erika k sobě.

"Pane!" zazněl nad nimi výkřik. "Co je s ním? Je v pořádku?" na molo doběhli Erikovi nejbližší, jeho tajemné trio.

"Je mrtvý." ozval se dutým hlasem Gustave, stěží vnímající hádku jeho rodičů. Lépe řečeno jeho matky a Raoula. Jeho svět se obrátil naruby. Roztržitě otáčel prstenem na palci, jediném prstu na kterém mu nesklouzával.

"Mrtvý?" zopakovala slečna Fleck a přitiskla si dlaň na ústa. Squelch ji konejšivě objal a pohlédnul na Gustava, jediného ochotného podávat nějaké bližší informace. "Ale...jak?" hlesnul a pohledem se mrtvému tělu jeho pána vyhýbal. "Slečna Giryová..." odříkával Gustave jako robot, nepřestávajíc zuřivě otáčet prstenem.

"Měli jsme jít s nimi! Mohli bychom tomu zabránit! Říkala jsem to! Celou tu dobu jsem vám to říkala!" zavrtěla hlavou slečna Fleck.

"Nakázal nám, ať zůstaneme v Phantasmě." ozval se poprvé zaražený Gangle.

"A teď už nám nenakáže nikdy nic!" zapištěla Fleck.

"Můžete už zmlknout?" vyjela na ně Christine, již podruhé zahazujíc sebeovládání za hlavu. Její křehkost zemřela spolu s Erikem. Už nemá anděla, který by střežil každý její krok. Teď se musí už starat sama.

Trio na ní jen dotčeně zůstalo zírat. "Jak si slečna Daaé přeje." odtušila Fleck a založila si ruce na hrudi.

Raoul na Christine chvíli zaraženě zíral. "Christine, co nevidět se zhroutíš. Už ho pusť. Pánové se o něj jistě postarají." vzhlédnul s povytaženým obočím na trio, které přikývlo.

Christine se k jeho údivu usmála a políbila Erika na čelo. Raoul na okamžik zavřel oči a odvrátil se, nedokázal se na ně dívat. Když se na ni znovu pohlédnul, vrávoravě vstávala a prohlížela si své zakrvácené ruce.

Měla na rukou krev anděla. Zemřel vlastně kvůli ní. To ona by byla terčem té osudové rány, kdyby nestál v cestě a nechránil ji jako vždy. Nikdy si toho nevážila, nikdy mu ani nepoděkovala. A teď už je pozdě. Před lety mu zlomila srdce a teď ho zabila. Cítila, jako by jí srdce obemkla ledová obruč a sevřelo se jí hrdlo.

"Maminko!" zaslechla odněkud zdáli Gustavův poděšený výkřik, když v mdlobách spadla do náruče Raoula.