Železná lady, žena která navždy změnila tvář dějin

Margaret Thatcher, legenda politického světa, první premiérka v historii Velké Británie. Žena, která Británii vrátila přívlastek Velká. Dcera hokynáře. A náležitě hrdá dcera hokynáře. Je někdo, kdo by o ní nikdy neslyšel? Vlastně jsem si myslela, že ne, ovšem poněvadž jsem na tento snímek šla se školou, tak jsem žal zjisitla, že ano.

Film k překvapení začíná koncem. Vidíme Margaret Thatcher jako zmatenou starou dámu, ztrácející se v realitě. Rozmlouvá se svým manželem Denisem, chystá mu snídani a schovává pro něj ranní noviny. Jediný problém je, že její manžel už je pár let mrtev, zemřel na rakovinu.

Při pohledu na fotky, podepisování své knihy či rozhovoru se svým mrtvým manželem si v záblescích uvědomuje bývalé dny slávy. Už je to pryč, v mysli Margaret však dávno pominuté časy ožívají...

Když se nad tím zpětně zamyslím, je to brilantní provedení. Myšlenkou filmu je bolestný protiklad, v jakém sledujeme vytrvalou a energickou ženu, která má svůj cíl a jde si za ním, na straně druhé vidíme zkázu, do jaké nemoc i ten nejbrilantnější politický mozek své doby uvede.

---

"Ti, kteří trochu mohou se musí konečně vzchopit a konat! A když se jim něco nepovede, tak nemají kňučet, mají se hned sebrat a dělat něco nového. Změnit to."

Kariérní začátky Margaret jsou krušné. Kdo bere vážně ženu s příliš vysoko položeným hlasem, co se bez ostychu dere na pozice nejvyšší, do míst kam ženská noha ještě nevkročila? Musí se přenést přes nejednu kritiku, posměch a ústrky. A ani přesto ve volbách nezvítězí.

"Svobodná dcera hokynáře. Ale kdybys byla ženou středně bohatého obchodníka, byla bys v parlamentu a já tím nejšťastnějším mužem tam, kde tě zvolí."

A tak se z Margaret Roberts stává Margaret Thatcher. A jak Denis správně předpověděl, vdané ženě se šance na postupo do parlamentu rapidně zvyšují. Natolik rapidně, až se tam konečně dostane. Ale situace není lehčí ani poté. Vstoupí do světa mužů, sama avšak o to odhodlanější. Nabourává zastaralé tradice britské společnosti. Jenže z čeho je britská společnosti především tvořena? Tradicemi, ano.

"Ať se snažím sebevíc - a já se snažím moc - zapadnout, stejně vím, že nikdy nebudu jedna z nich. V Británii, tady nikdy žádná premiérka nebude. Toho se nedožiju."

O pár let později se Margaret rozhodně kandidovat na místo předsedkyně strany. Ne, nevěří, že by mohla zvítězit. Chce jen zamíchat kostkami ve straně, trochu je popíchnout. Její volební tým je ale jiného názoru. Dochází na hodiny, kde jí pomáhají s hlasem, projde si změnou vizáže a učí se vyjadřovat autoritativněji. Odkládá stranou klobouky aby se zbavila vzhledu maloměšťácké paničky a naopak se vyzbrojuje argumenty a řešeními jak Anglii vyprostit z hluboké ekonomické krize.

"Tam, kde bývá nesvár, přinášejme jednotu. Kde vládne omyl, přinášejme pravdu. Kde číhá pochybnost, přinášejme víru. A kde dusí zoufalství, přinášejme naději."

A přece je to pravda. Margaret Thatcher vyhrála volby a stala se tak první ženou s nejslavnější adresou na světě. Downing Street číslo 10. Ale tím veškerá popularita končí. Nemilosrdnými škrty, zavíráním neekonomických institucí a svéhlavým zamítáním stejné měny v Evropské unii se na její hlavu snáší vlna kritiky. Pobouřené davy buší na okna jejího auta a na hotel kde společně se stranou tráví noc zaútočí atentátníci.

"Pozor na myšlenky vtělené do slov. Pozor na slova, která utvářejí vaše činy. Pozor na činy, utvářejí vaše zvyky. Pozor na zvyky, utvářejí váš charakter. A pozor na charakter, protože ten utváří váš osud."

Dochází k nečekanému útoku na Fauklandy, malé ostrůvky tisíce mil daleko. Co teď? Má cenu vstoupit do války kvůli ekonomicky bezvýznamným ostrovům s hrstkou obyvatel?, ptá se americký ministr zahraničí. Margaret mu do tváře vmetá Pearl Harbor. Bezvýznamný ostrůvek tisíce mil daleko. Nechala útok Japonců USA bez odezvy? Přišla za Anglií s prosíkem? Fauklandy patří Británii a Británie je chce zpět!

"Opět hrdě zvednout hlavu a být pyšní na to, že jsme Britové!"

Jak rychle se mohou misky popularity převážit! Maggie přes noc miláčkem národa a Fauklandy opět patří Anglii! Margaret se cítí na vrcholu své kariéry a není nic, co by ji mohlo zastavit. Slává je vrtkavá dáma, pravil by jí Zlatoslav Lockhart (pardon, neodolala jsem :D).

Po jedenácti a půl letech odchází zrazena svými spolustraníky a uvolňuje místo další generaci premiérů. Dočká se ještě Anglie ženy premiérky?

Film je lahůdkou pro každého britofila. Je to hodina dějin Anglie a současně biografie života jedné neobyčejné ženy. A pak - je tu Meryl Streep. Nemluví to za vše? Ta žena je bohyně hereckého umění, za roli Margaret Thatcher Oscarem ověnčená. A tak zaslouženě! Ať se objeví v čemkoliv, zazáří, případně zachrání. Ale to tento film vskutku nepotřeboval.

S nejvřelejším doporučením 10/10 hvězdiček.