Podzimní pohádka o Barbaře Jane: Kapitola 16: Rytíři kulatého stolu

Barbara a Elphie zaujaly novou strategickou pozici. Choulily se v křoví, které bylo tak nejblíže, jak jen mohly k vězení proniknout. Mohl za to kužel pronikavého světla mířícího z nejvyššího bodu Ozoweru. Rejdil po okolí a nasvěcoval každou temnou skulinu blat, která se nacházely v jeho okolí a ono křoví byla první příhodná schovka mimo jeho dosah. Když padla noc, stáhla se temná mračna, která zakryla měsíc. Z nebe se spustil jemný deštík, který šuměl ve větvích všudepřítomných stromů a chlad v kombinaci se zmáčenou půdou roztřásl obě dámy.
Oddychli si, když se z hlavní brány Ozoweru vynořily dvě temné siluety. Barbara se vyplížila ven z křoví v závěsu za Elphie. "Tak co myslíš, kterého Fiyera a Glindu teď uvidíme?" špitla Elphie vyčkávajíc, až se ti dva přiblíží.
"Zajisté, ty pravé. Bublinky co ukazují cestu přece nikdy nekecaj!" odvětila též šeptem Barbara v tradičním optimistickém rozpoložení, i když měla náladu pod psa a rovněž i jako zmáčený pudlík vypadala.
"Hu!" udělala, když dva sledované objekty dospěly k jejich stanovišti.
"Hu? Vážně, Barbaro?" sykla Elphie. "Jste praví, nebo falešní?" obořila se vzápětí na Glindu a Fiyera.
"Jste praví nebo falešní..." zakníkala Barbara při pokusu naparodovat ji. "Ještě lepší!"

"Můžete toho nechat? Jen málo lidí je upovídanějších než já, ale vy k tomu máte slušný náběh!" zanaříkala Glinda.
"Glindo!"
"Elphie!"
"Fiyero!"
"Elphie!"
"A ech..."
"Jsem Barbara..."
"Jasně tak...Barbaro!"
"Glindo!"
"Barbaro!"
"Fiyero!"
"Jak stupidní tohle je?" uvědomil si Fiyero a vymanil se z hromadného objetí, protože měl pocit, že se jaksi vytrácí jeho mužská hrdost. "A taky nebezpečné. Víte kolik strážných musela Glinda vzít žezlem po hlavě, protože si uvědomili, že nejsme opravdoví Glinda a Fieyro? Což je směšné - my přece JSME opravdickí! To oni jsou falešní! Nicméně, musím podotknout, že na to, že jsou to jen kopie, jsou to neskutečě chrabré kopie." dodal spěšně, když ho Glinda vyčítavě dloubla žezlem do žeber. "Ano." přitakala. "Nemáme slov, jak moc vděční jsme, že byli ochotni takové oběti."

---

Elphie se na ni nechápavě zadívala. "Pobyt v Ozoweru tě naučil být tak...no, neglindovská?" podivila se.
Glindě nabíhaly černé mžitky před očima. "Hádám...hádám, že jsem spíš vyčerpaná." hlesla. Týdny o suché kůrce chleba a vody, krysy, špína a hrubé zacházení této křehké květince k rozkvětu rozhodně nepomohly. Pohled na naše tři přátele se rozmazal, jejich starostlivé otázky vyšuměly do ztracena a celý svět se začal podivně houpat. Ač i Fiyero toho měl vskutku dost, musel ji do skrýše, kterou zastupovala naše známá chaloupka v lese, donést.
Oba spali dlouho, tvrdým spánkem a Barbara a Elphie si navykly trávit uvnitř co nejméně času, aby je nerušily. Procházely se po lese a myslely na všechno a na nic. Jen smůla, že tuto činnost stejně nejlépe ovládá little Lotte.
"Co si počneme teď? Myslím tím - máme tebe, kouzelnou knihu, Glindu, Fiyera...stačí to? Poradíme si s madame Morrible a Čarodějem?" prolomila ticho Barbara na odpolední vycházce.
Včerejší noční déšť se přehnal a na blankytné obloze bez mráčku opět vysvitlo slunce. Na mýtince kde se nacházely a z dívčího rozmaru trhaly konvalinky, které jako duha měnily barvy, se to hemžilo pestrobarevnými motýlky a košaté stromy nabízely pohodlnou a stinnou skrýš před vedrem, které toho dne panovalo. Elphie vyčarovala deku, kterou pod stromem roztáhla a obě se na ni posadily. Dlouze zvažovala svoji odpověď. "Víš, možná, že ani nejde o Morrible nebo Čaroděje. Čaroděj nemá žádné opravdové schopnosti - jakou hrozbu tím pádem představuje? A madame Morrible? Neznamená bez něj nic! Když ty dva rozdělíme, bude to snadné. Ale je v tom víc - jsou tu Oziané a ta příšerná propaganda, která jim zatemnila mysl. Potřebujeme je nějak na své straně, aby se proti nám nepostavili - věřím, že by neváhali ani minutu a šli proti nám, kdyby jim ti dva poručili. Doufám v lepší zítřky už od..." usmála se a natáhla se na dece. Upřela pohled na nebe prosvítající skrz větvičky obalené atypicky zářivými lístky, které jí po tváři vrhaly divoké stíny. "Musí to vyjít. Prostě musí." řekla nakonec.

Když se vrátily domů, uvítali je už probuzení Glinda a Fiyero. "Dobré ráno!" zaculila se Glinda, už opět v glindovské náladě. Nic nezastaví Glindu od toho být Glindou, ani Ozower. Ani tisíc Ozowerů!

"Dobrý podvečer." upřesnila Elphie a pustila se do aranžování konvalinek do vázy na jídelním stole v nepříliš prostorné kuchyňce. Barbara se právě něčemu smála s Fiyerem, který se odhodlal pustit do vaření, nicméně z kotlíku nakřivo pověšeném nad skomírajícím ohněm se linula vůně přinejmenším prazvláštní. O fialovém kouři, který se z té pochoutky vanul ani nemluvme.
Po chutné - tedy jak alespoň všichni předstírali - večeři téma hovoru zvážnělo. Žádná idylka netrvá věčně a tahle neznačila nic jiného než klid před bouří.
"Cokoliv chcete podniknout - musíme to udělat už zítra. Poději zjistí, že v žaláři ve skutečnosti nedrží nás, ale Lotte a Kyla a vše bude ztraceno." prohlásil Fiyero.

Glinda se zaculila. "Čím dřív se pravá Glinda vrátí do bubliny, tím líp!"

"To je sice pěkný, ale Oziané si myslí, že to ty jsi falešná Glinda, ne Lotte. Jak mi Elphie říkala, musíme je mít na své straně, protože co je diktátor bez svých následovníků?" zamudrovala Barbara.
"Hele, nemáš tohle od Lotte?" zeptala se Elphie.
"Jasně, ale ta to má zase z Pretty Little Liars, takže co?" pokrčila dotazovaná rameny.

"To je fuk!" zavrtěl Fiyero netrpělivě hlavou. "Je nějaká šance zlomit to mozek vymývající kouzlo?"
Elphie zavrtěla hlavou. "Každé kouzlo jde prolomit, to je je jasné, ale s tímhle to bude zatraceně těžké. Myslím ale, že kdybychom všichni čtyři spojili své síly, dokázaly bychom přivolat sněhovou vánici."
"Cožeto?" vyhrkli Glinda, Fiyero a Barbara.
"Říká se, že déšť z nás smývá špatné. Jenže kletby v Oz zmrazuje sníh." objasnila prostě.

"To vážně?" vypískla Glinda a zavrtěla hlavou.
"No, zní to poněkud fantasmagoricky." přidala se Barbara.
Fiyero se samozřejmě přidal na stranu Elphie. "A napadá vás něco jiného, lepšího?" otázal se věcně, předem mu bylo jasné, že pozitivní odpovědi se nedočká.

"Dobře, jak tedy vyčarujeme snížek?" otázala se Glinda a pohodila blonďatými vlasy, které byly opět dokonale upraveny.
"Budu vás k tomu potřebovat všechny." vyjmenovávala Elphie. "Bude to náramně vysilující, co hůř prakticky ihned tím sem přivoláme bílou čarodějnici a vyvoláme tím velkou bitvu, na kterou nejsme dostatečně vybaveni." zarazila se.
"No jistě, to je docela velká skulina v dokonalém plánu." Barbara tázavě povytáhla obočí.
"Víte, já asi vím co s tím." ozvala se Glinda k hromadnému překvapení všech zúčastněných porady u kulatého stolu.