Prázdné místo aneb co si počneme s Krystal?
Knihu Prázdné místo jsem jako veliká fanynka J. K. Rowlingové samozřejmě četla. Velmi dychtivě brzy poté, co vyšla a ač jsem byla z recenzí předem připravená, že tento román je tak odlišný od její předchozí tvorby, jak jen může být, přece jen jsem byla zpočátku velmi překvapená, jak surově v ní Rowlingová vykresluje realitu, neúprosně zachycuje maloměšťáctví ve své nejomezenější podobě a ironicky vykresluje lidské slabosti, zlozvyky a především onu nechvalnou lidskou vlastnost dívat se jinam, když jsme příliš zbabělí, pohodlní, nebo jednoduše když chceme dosáhnout svého (a tím svého mám zejména na mysli peníze) a neštítíme se přitom ničeho.
Kniha je napsána tak, že příběhy postav, jejich vlastnosti a problémy jsou totožné s našimi - není to má typická četba, není to únik z reality - je to naopak velmi nekompromisní kukátko do společnosti bez jakýchkoli příkras. No ale takový je přece život - je velmi snadné ztotožnit se s trablemi postav, ale zároveň vejdeme do styku i s takovými charaktery, ze kterých naskakuje husí kůže. Nejsou to žádní super záporáci, ani charismatičtí záporáci - jsou to obyčejní lidé, kteří škodí klepy, netolerancí a především nespornou úzkoprsostí hraničící s hloupostí. Nelze s nimi bojovat v žádném epickém souboji - jsou součástí našich životů a my je musíme skousnout, často pod nimi musíme pracovat a nejednou platí, že čím tupější je to člověk, tím vyšší má postavení a drží v rukou osudy dalších lidí, kteří se možná snaží bránit, ale ve výsledku se propadají systémem kamsi do neznáma.
Už jsem vás dostatečně vydeprimovala? :D Výborně, vítejte v malebném, zcela mírumilovném městečku Pagford!
Hlavní zápletkou příběhu je úmrtí radního jménem Barry Fairbrother, který ač umírá hned na začátku příběhu, tvoří podstatnou část děje. To po něm vzniká ono prázdné místo - nejen v jeho rodině, okruhu jeho přátel, ale především na jeho radní židli. Barry zemřel právě ve chvíli, kdy se probírá velmi zásadní problém - ve vzduchu visí otázka uzavření kliniky pro drogově závislé, která je maloměstkým obyvatelům Pagfordu skutečně velmi proti mysli.
No jen považte, ta hrozná individua! A ta mizivá statistika úspěchů! Feťáci zůstanou feťáky.
(V knize je součástí problému ještě i održení problematického sídliště sociálně slabých jménem Pole od města, nicméně to do seriálu nedali).
V Pagfordu se roztáčí kolotoč intrik - úctyhodná vyšší střední třída, která se usilovně snaží tvářit jako vyšší třída versus přátelé Barryho, kteří chtějí zachovat jeho odkaz a bojovat za správnou věc a zachování kliniky. Jenže bez Barryho, který v sobě měl jakousi zvláštní jiskru, dobrosrdečnost a upřímnou povahu, která si dokázala získat každého, najednou zjišťují, že stojí před problémem, který ač ještě před pár hodinami za Barryho života byl řešitelný, se najednou zdá hlubší než se na první pohled zdálo...
Aneb co si počneme s Krystal.
J. K. Rowling v jednom rozhovoru uvedla, že podtitulem knihy by mělo být výše vypsané. Krystal Weedonová je dcera drogově závislé Teri. Krystal se navíc musí starat o malého bratříčka Robieho, potýkat se s návštěvami od sociálky, vyhýbat se podivným a nebezpečným individuím, které chodí do jejich domu za matkou a potom ráno vstát a jít do školy mezi převážně snobské děti, které se vysmívají jejímu oblečení, jejím způsobům a čelit učitelům, kteří mají za to, že kdyby se prostě jen víc snažila zapadnout, poctivě se učila, že by se všechny její problémy nakrásně rozplynuly, že jen přehání a nic jí přece nebrání svobodně se rozhodnout a žít "počestný život". Krystal se tedy navenek tváří drsňácky, chová se promiskuitně, krade...
Barry v ní viděl potenciál, pomáhal jí a vkládal do ní velké naděje. Jenže po jeho smrti je Krystal docela sama a všechny nadějné vyhlídky, které si vysnila za Barryho života praskají jako mýdlová bublina.
Nicméně Krystal je pouze jedním z mnoha článků příběhu. Kniha sleduje osudy hned několika postav - dokonce velmi mnoho postav a všechny si žijí ve svém vlastním, odlišném okruhu a některé životy místních se prolínají, jiné naopak dočista míjejí...
Právě tohle chtěli v seriálu trochu usnadnit a proto se snažili postavy trochu "dostat k sobě" - provedli se jisté úravy ve vazbách - postavy se navzájem víceméně všechny znají, unikátní je, že zmiňovaný Barry dostal oproti knize ještě navíc i bratra, aby na sebe příběhy více navazovaly, navzájem se protínaly a ovlivňovaly. To mi přišlo jako vcelku dobrý nápad - ne se všemi změnami jsem byla spokojená, ale hádám, že tvůrci se nemohli zavděčit všem.
Děj byl kvůli těmto změnám samozřejmě ovlivněn - ovšem některé změny byly i radikálnějšího rázu a neměli s odlišným pojetím vztahů mezi postavami nic společného. Nicméně která filmová/seriálová adaptace se dnes vážně drží své předlohy?
Výrazně mě naštvalo jen to, že docela vynechali pozoruhodnou, tragickou postavu Sukhvinder - sice v seriálu byla, ale za celou dobu řekla doslova jen jednu větu - docela výstižnou, no ale i tak...sehrávala pouze roli tichého diváka a to byla škoda, protože to děvče mělo do příběhu hodně co říci.
Dále dávám docela velké mínus za závěr - nebyl tak silný jako kniha, protože si ho tvůrci přikrášlili - téměř jako by se báli zfilmovat konec, který napsala Rowlingová a který měl větší dopad a jak sama autorka řekla, kým závěr románu neotřásl, s tím si nemá co říci. Nabízelo by se tedy konstatovat, že si asi nemám co říci s tvůrci, kteří se toho závěru báli natolik, že ho zmírnili. Nicméně to bych lhala - třídílný mini seriál z koprodukce BBC a HBO doporučuji - atmosféru knihy z něj získáte a na závěr musím zmínit, že obsazení bylo vybráno absolutně perfektně - velmi podobně jsem si postavy představovala při čtení a typově byli herci dosazeni vskutku dokonale.
To mi připomíná, že bych se na tuto minisérii měla už konečně podívat - a ještě si přečíst knihu. Tak dlouho už to mám stažený a tak dlouho mi kniha leží v knihovničce dosud nepřečtená...
OdpovědětVymazatKdyž jsem si přečetla článek, tak jsem se definitivně rozhodla, nejdřív se na TCV podívat a knihu přečíst až potom. Možná by mi ty změny tolik nevadili, nevím, ale nebudu to riskovat.
+ S tím jak jsi začala psát článek, jsi mi připomněla, že jako správný fanda JKR bych si měla přečíst i Volání kukačky a Hedvádbíka :-)
Tak to budeš mít asi o něco jiný zážitek než já - jsem zvědavá, co povíš. :)
OdpovědětVymazatJéje, oboje moc doporučuji - zvlášť teď, když co nevidět u nás vyjde i třetí díl, na který se strašně těším. :)