Podzimní pohádka o Barbaře Jane: Kapitola 21: Záchranné mise na obou stranách

Z šaten Opery Garnier začali pozvolna vycházet nanejvýš zmatení herci. Barbara a Hadley viděli v tom davu mnoho rozličných tváří - Sierra, Katie Hall, Celia Graham a…."Killiane!" zapištěla Barbara nadšeně a vrhla se ke svému Raoulovi průvodci.
"Panejo. Jak si tohle udělala?" zeptal se Killian překvapeně, když ji objal nazpět.
"Kouzlo. Doslova - pomohla mi s tím Elphie." pyšnila se BJ.
"Takže vás do Oz přece jen poslala? Well, well - to jsi dobrá, že ses dokázala vrátit. Jak vlastně…?"
"Bohužel na tohle povídání momentálně nemáme čas." uťala jeho příval otázek a vyhledala v davu Hadleyho. Stál tam s rukama v kapsách, nepříliš nadšen z objetí jeho drahé ženušky a Killiana, pro kterého očividně měla jakousi slabůstku. Ne slabost, ale jen slabůstku, přesvědčoval se v duchu.
"Killiane, musíš si to tu vzít na povel, my s Hadleym se musíme ještě vzdálit do podzemního vězení a zachránit Tristu, případně někoho dalšího." vyhrkla a zacouvala. "Po menších skupinkách je odveď ke Garnierovu schodišti - na zábradlí je taková páčka, co vypadá jako rampouch - to otevře portál do Oz. Zuří tam bitva mezi královnou a Glindou s Elphie, máte jedinečnou šanci se té psychopatce pomstít!"
Killian poskočil "Viva la revenge!" a ostatní se k němu rychle připojili.
"Dávejte si pozor, ať za sebou průchod vždycky zavřete, do Oz nesmí přijít žádné další posily pro královnu!" křikla ještě než se s Hadleym ruku v ruce vydali po příkrých schodech nahrubo vytesaných z kamene.



"Utekla!" vzdychla Glinda frustrovaně, ale Elphie na ni vrhla nedůvěřivý pohled, Čaroděj krčící se za torzem svého pracovního stolu zrovna tak.
"Ale no tak, to jsem přece já!" zamračila se Glinda a zkřížila si ruce na hrudi.
"Uhm, a co kdyby ses šla převléknout, ať ona zůstane v bubble dress a ty v něčem skromnějším pro snadnější orien…"
"Zbláznila ses?! Ona mi ukradne moji božskou podobu, aby toho nebylo dost kopíruje můj jedinečný módní styl, který udává trendy v celé Oz a jsem to JÁ kdo se má převléknout? JÁ GLINDA THE GOOD?!" zapištěla a zadupala tak silně, až jí ze střevíce odpadlo několik kamínků.
"Je to ona." vyhrkli Elphie a Čaroděj současně.

Pár rozzuřených rukou s Lotte prudce smýknul a odhodil ji na kmen stromu, po kterém sjela dolů s tváří zkřivenou bolestí. "Au, nechte mě, já jsem přece ta hodná!" zakňourala.
Kyle stál nerozhodně mezi ní a Fiyerem, nebyl si jistý koho krýt dřív a pro Lottinu smůlu se nakonec rozhodl pro Fiyera, který na tom byl přece jen o poznání hůře. "Opravdu, jsme jen z bezpečnostních důvodů přestrojení."
"Vždyť to je Kyle Barisich, americký Raoul." neodpustila si Lotte.
"A to je pravda, my se známe přes Twitter!" začervenal se Simon Bailey.
"Mě je to tak líto!" vypískla Celia Graham a zvedla Lotte na nohy.
"Dáš mi podpis?" ptala se Lotte postupně každého na koho jí padl zrak s výrazem absolutního a stoprocentního blaha. Dál si mohli povídat až když bylo její brnění pokryto podpisy, srdíčky a tak dále.

Mříže, které Tristu uvěznily ve špinavé kobce vystlané slámou bez jakéhokoliv kusu nábytku vypadaly opravdu bytelně.
"I kdyby nám nějaký zbyl, tak na tohle je křišťál nevyužitelný." pokrčila Barbara bezradně rameny.
"V té místnosti tam někdo chrápe." upozornil ji Hadley a přiložil ucho ke dveřím. "Hlídač?" šeptnul.
"Já spoléhala, že všichni budou nahoře, prohledávat každou píď Opery kvůli tomu portálu - achjej, snad se Killianovi a ostatním podaří utéct." vzdychla. "Určitě tam má klíče, co s tím?"
Hadley sundal ze zdi zrezivělý meč pokrytý pavučinami. "To se nechá."
Barbara se začala uculovat.
"Co je?" podivil se Hadley.
"I nic, i nic! Žádná krev, jen ho omrač, dobře?" ujišťovala se úzkostlivě.
"Jasně, jasně." přikývnul Hadley a vzal za kliku.
"Aaaa - buď opatrný!" vyhrkla ještě.
Hadley se jen pousmál a dveře otevřel. Prakticky na něj spadl velmi špinavý a obtloustlý muž v hadrech neurčité zašlé barvy. Na hrudi se mu blýskal odznak s logem bílé čarodějnice. Hadley znechuceně ohrnul ret nad hromadou špíny, ze které občas chaoticky vykukovaly lidské končetiny a přetáhnul ho po hlavě paličkou na maso, která tu byla těžko říct proč. Rozčilené klení muže vyrušeného z hlubokého spánku opilých ustalo. Hadley ho špičkami bot dotlačil zpět do toho kamrlíku plného tlejících mrtvých zvířat a rozkládajících se nesnězených svačinek od maminky. Měl co dělat, aby na podlahu plnou mrtvých krys a krvavých stop nepřipadal vlastní oběd vyvržený z žaludku. Nahmatal velký svazek klíčů zavěšených na klíčence ve tvaru Fantomovy masky, a jak nejrychleji to šlo utekl ven. Celý zelený za sebou přibouchl dveře a beze slova předal klíče Barbaře.
"V pořádku?" zeptala se ho a pro jistotu mu podala hnědý pytlíček na zvracení.
"Já jen…chvíli to tu rozdýchám. Co kdybys, eh, šla napřed a já tě doženu?" navrhl.

Lotte se pyšně blýskala svým brněním a vrhala na skupinku, která se kolem nich seskupila prasátka. Kromě Simona a Celie s nimi byla i Rachel Barell a Colm Wilkinson.
Fieyro už dokázal sedět a upíjel z termosky čaj, který si Simon po cestě vypůjčil od ohniště nepřítele. Čaj ochucen o okvětní lístky slabě poblikávající růže s ním dělal divy. S Kylovou a Simonovou pomocí dokonce zvládl chodit, i když závratná rychlost to věru nebyla.
"Tak kam?" otázala se Celia bojovně.
"Myslím, že náměstí Smaragdového města je ohnisko boje a tam jistě budou i naši přátelé." vyhodnotil situaci Kyle a tím směrem se i vydali.

Trista byla stále v modrých šatech Christininých, jen už rozhodně nebyli tak čisté a opečovávané jak by měly. Poté, co do ní Hadley a Barbara napumpovali litry vody začala i mluvit. Nešťastně mdlým hlasem přiznala, že po lektvaru pravdy skutečně prozradila tajemství a trumfy Aslana, ale než je čarodějnice stačila využít, spustil se válečný alarm, ač neví proč.
"No páni." ujelo Barbaře.
"Opravdu mě to mrzí, ale ten dryák je tak silný…" bránila se Trista.
"O to nejde." mávla rukou BJ "Mám pocit, že jsem v Oz strávila několik dní, možná týden a tady uběhala…no sotva půlhodinka? To je teda něco." zavrtěla hlavou a vyjekla, když se k nim přiblížil temný stín. Hadleyho rána nebyla tak silná, jak se domnívali?
"Zdarec." zazubil se Killian.
"Killiane!" podivila se Trista. "Co tu děláš, Barbara s Hadleym říkali, že jsi v Oz!"
"Kdybych tam prošel, tak by tu už nezbyl nikdo, kdo by zavřel tu červí díru." pokrčil rameny.
Vzápětí se přímo nad jejich hlavami zaduněl hluk tisíce lidských nohou. A nejen to - ozvalo se i zaržání koní. Všichni čtyři poplašeně vzhlédli ke stropu, od kterého se prášilo. "Co to?"

Komentáře

  1. Há! Killian neumí zamykat a přihasila si to tam armáda Bílé Čarodějnice, v lepším případě Aslan. Mimochodem, kdy toho báječného kocoura někdo alespoň zahlédne? :-)
    Jinak, u GLINDY THE GOOD jsem se upřímně řehtala na celé kolo a nechci rejpat, ale osobně si myslím že Tvá reakce na Kyla Barisiche je velmi, velmi umírněná. ;-) :-D

    OdpovědětVymazat
  2. Tak to abychom doufali v Killianovi zamykací schopnosti. :) :D Aslan je jako paní Columbová, right?! :D
    Tak já už s Kylem cestuji poměrně dlouho, že jsme na sebe zvyklí, none? :D Páni, být zvyklá na Kyla...:D

    OdpovědětVymazat
  3. Páni! Lotte a zvyklá na Kyla! Oxymoron, oxymoron everywhere! :-D

    OdpovědětVymazat
  4. Já vím. Ale zkusit se to muselo. :D

    OdpovědětVymazat
  5. Nesnáším, když Lotteland žere moje komentáře. Co jsem sakra psala? Možná něco o tom, že nestíhám, ale pohádku si vždycky ráda přečtu. A že je super mít u sebe v pořádku Hadleyho a Killiana. Ale víbůh. :D

    OdpovědětVymazat
  6. Oujé, to on pořád dělá? :D
    Jo, kdo by u sebe nechtěl mít takovou společnost, že. :D

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Oblíbené příspěvky