Podzimní pohádka o Barbaře Jane: Kapitola 11: Vteřiny a milimetry

"Opravdu smekám před tvým...bratrstvím jaké spolu s Raminem máte, ale není způsob jak probourat tu zeď aniž by to někdo neuslyšel. Ty stráže jsou...no všude! Ani nevíš, jaké útrapy jsme si prožili, než jsme se sem dostali!" vybuchnul Killian, když si Hadley pořád stál za svým zoufalým nápadem, poté, co se dozvěděl, že Ramin je jen zeď od něj.

"Asi bychom se měli vrátit k původnímu plánu." hlesla Trista, která je poslouchlala jen tak napůl ucha, protože pořád hlídala chodbu dveřmi otevřenýma na škvírku.

"Vážně?" podivila se Barbara, která se do rozmíšky mezi Killianem a Hadleym pro jistou ani nepletla a tak byla vděčná za Tristinu poznámku.

"Nedívej se na mě tak!" ohradila se Trista "Vím, jsem poněkud....řekněme, že jediná z vás si očividně uvědomuji nástrahy téhle výpravy...její opravdové nástrahy." zdůraznila "A tenhle nápad je to nejšílenější a nejnebezpečnější, oč jsme se zatím pokusili...ale je to asi jediná možnost." zavrtěla hlavou.

Nastal okamžik hrobového ticha, kdy všichni pracně zvažovali COKOLIV jiného, jen aby plán A nahradil bezpečnější plán B. Jenže když jste v Narnii, uvězněni šílenou královnou...plán B v takové zoufalé situaci zkrátka neexistuje.

"Všechno je to o momentální improvizaci skombinované s geniální lstí!" ozval se Hadley, který situaci v hlavě přešrotoval nejrychleji. "My dearest!" vzal za ruce Barbaru, která se teď sesunula na jeho židli. "We have no choice!"

"Dobrá tedy!" zahučela rezignovaně.

---

"Já vám nevím...." zavrtěl hlavou Killian přecházející v kruzích po místnosti. "Já vám opravdu nevím..." prohlásil znovu, když přítomní napočítali třiapadesáté kolečko. "Jak to zaonačit, aby to vyšlo? Nevíme na jakém mechanismu přesně to kouzlo pracuje, museli bychom zařídit, aby tolik zdánlivě nemožných věcí vyšlo...bude to o milimetrech a vteřinách..."

"Killiane, my si všichni riskantnost tohoto kroku uvědomujeme." špitla Trista, která z jeho průpovídek chytala v obličeji zelený odstín.

Aby přišli na jiné myšlenky začali hrát karty, které Hadley našel v jednom ze svých šuplíků, no po chvíli se přistihli, že jen strnule sedí, zírají do svých karet a stejně se myšlenkami stále dokola zaobírají smělostí svého úmyslu.

"Kolik ještě?" zeptala se Barbara, která celou dobu prostě mlčela a vrhala po všech soustrastné pohledy, kdy pravděpodobně přemýšlela, co se s nimi stane, pokud je chytí.

Hadley se podíval na hodinky. "Pět minut." ohlásil posléze.

Trista si složila obličej do dlaní a Killian přestal přecházet v kruzích, ale zvýšil level na zběsilé pobíhání ode zdi ke zdi.

Barbara si položila hlavu na Hadleyho rameno a nepřítomně dál těkala očima z jednoho na druhého.

"Měli bychom se připravit na místa." oznámil časoměřič Hadley.

Hadley se zhluboka nadechnul a s povzbudivým úsměvem mířeným především na svoji ženu se vrátil do svojí ztuhlé pozice u toaletního stolku. Killian se přitisknul na zeď u dveří po pravé straně, Trista po levé. Barbara se s roztřesenýma nohama posavila přímo doprostřed místnosti a žmoulala v ruce sukni svých milovaných star dress. "Let's do it."

Jak Killian vyčetl z onoho velice šikovného rozpisu, kde byli nejen vězňové královny, ale i rozvrh hlídek jednotlivých šaten, s úderem dvanácté se dveře otevřely. Ospalý hlídač je otevřel jen zlehka a nakouknul, aby zkontroloval Hadleyho. Když uviděl jeho ženu v klidu postávající jen tak uprostřed místnosti - Barbaru Jane, na kterou byla vypsána historicky nejvyšší odměna Narnie - vytřeštil oči a chtěl něco zakřičet, ale Killian ho podle plánu pohotově klepnul lampičkou přes hlavu a s Tristinou pomocí ho kvapně zachytili. "Hlavně...sem nesmí přepadnout...." zasupěl Killiana držel obtloustlého muže za prahem. "Běžte, šup, šup..." popoháněl své přátele netrpělivě. Za dveře se vykradli Barbara a Hadley. Killian se podíval na Tristu a zmučeně přikývnul. Nešťastně, vědouc v jaké prekerné situaci ho nechává, Trista strážného pustila a i ona přešla práh. Všichni tři popadli jednu nohu muže, který se podle jmenovky jmenoval Rodger a pomalu ji přesouvali přes práh, kde drželi ve vzduchu, pár milimetrů nad podlahou. "Na tři, Killiane." upozornil ho Hadley s oroseným čelem. "Raz..." Trista si raději zakryla oči. "Dva..." Barbara se k ní přidala - chudák Hadley teď musel Rodgerovu nohu držet sám. "...t-tři."

V té nejbleskovější akci, jakou kdy Hadley a Killian zažili se událo hned několik věcí. Killian se dostal na druhou stranu prahu. Rodger s žuchnutím spadnul do Hadleyho šatny, kterýžto náraz mu způsobil druhou bouli. Ale událo se to v ten samý čas, aby oklamali alarm?

Vydali se na zběsilý útěk chodbami Opery, cestou se ještě stíhali dívat po Lotte a Kylovi a vyhýbat se strážím. Přesto však...

"Pěkný pokus..." usoudila královna ledově, s ironickým úsměvem na tváři.

"LOTTE?!" vytřeštila Barbara oči. "Královna je Lotte?!"