Studie v Mycroftovi Holmesovi (4x01)

Dámy a....asi zase dámy, zde je první ze slibovaných článků o Mycroftovi. Pěkně scénu po scéně, do poslední nitky. Proč? Neptejte se. :D

1. scéna, tajná vládní schůzka

První zajímavou informací je, že Mycroftovo krycí jméno v britské vládě je Antarktida. Dá se předpodkládat, že je to jméno, které si vybral sám, takže Mycroft zase jednou všechny předběhl. Moriartyho Ledový muž přišel až po něm samém - možná proto se tvářil tak nevzrušeně, když mu Irene prozradila, že mu tak říká? :D

"Láska" patří lady Smallwoodové což nám možná mělo něco naznačit....:D

Následná rvačka Sherlocka a Mycrofta o telefon, Mycroftova zoufalá a beznadějná snaha přimět Sherlocka, aby se choval seriózně....to je myslím dětství obou pánů v kostce. Mínus Eurus, ale to bych předbíhala. Mycroftův sladký, dokonale zahanbený výraz, když lady Smallwoodová okřikne Sherlocka, ale ozvou se oba je myslím rovněž výraz, který nasazuje už od dětství před mummy Holmes. Pisatelé fanfikcí, z této scény se dá vytěžit víc, než se zdá! :D

Mimo to se zase jednou ukazuje nezměrná a děsivá moc Mycrofta. Změnit pravdu v iluzi, kterou sám vytvoří, aniž by ho to stálo nějakou námahu. Aniž by se musel ptát na svolení. Je docela jasné, že i kdyby se "nevrátil Moriarty", tak by Mycroft nějak zařídil, aby ze Sherlockovy mise záhadně sešlo, případně by se postaral, aby jeho bratr přežil i nepřežitelné. Mycroft by prostě nikdy nedopustil aby se Sherlockovi něco stalo, nehledě na tu spustu frustrace, kterou mu bratříček způsobuje.

Když Sherlock vysvětluje své teorie o Moriartym, Mycroft už do konverzace nezasahuje. Překříží si ruce na hrudi v zamítavém gestu nejspíš proto, že se pohybuje v mlze stejně jako Sherlock, což je pro něj vskutku....netypické. A možná i proto, že se pořád psychicky vzpamatovává z chování bratra před jeho spolupracovníky. To mu sakra kazí image. :D

---

2. scéna, Mycroftova tajná kancelář v Klubu Diogenes

Hned na začátku padne zmínka o Margaret Thatcherové, kterou Mycroft pokládal za arogantní. Mimo tento úsměvný fakt to naznačuje, že Mycroft pro vládu pracuje už dlouhá léta. Thatcherová se stala předsedkyní vlády v roce 1979 a nedá se předpokládat, že už v té době by Mycroft mohl pro vládu pracovat. Dá se tedy odhadnout, že Mycroft rovnou po promoci (dovedu si představit, že studoval politologii nebo matematiku, nebo obojí zároveň, protože to přece není žádný problém, žejo. A taky si myslím, že studoval na Oxfordu. Nevím proč, prostě je ten typ, co by studoval na Oxfordu. :D). Možná, že první kontakty ve vládě si udělal už během studií, ani bych se nedivila, kdyby nějakou první práci pro vládu měl jako vedlejšák, zatímco jeho spolužáci si přividělávali jako číšníci. :D

Následná výměna názorů ohledně fotky malé Rosie je už vcelku legendární scéna. Mycroft se upřímně snaží říct něco, co by nebylo vyloženě urážlivé, ale zároveň proti jeho přirozenosti, a tak po očividném zápolení praví ono: "Vypadá....plně funkční." Mycroft je určitě ten typ, kterému miminka nepřijdou roztomilá a stoprocentně si myslí, že všechna vypadají stejně, takže tenhle poznatek je, věřím, to nejlepší na co se zmůže. Sherlock to ví, přesto je jeho reakcí poněkud podrážděný. Čekal víc, možná doufal ve víc? Stejně jako by si Mycroft přál, aby byl Sherlock trochu víc jako on, možná že i Sherlock si občas přeje aby byl Mycfort trochu víc....lidský.

Následně Mycroft vytasí podrobnou složku o Moriartym, což spolu s faktem, že u sebe neustále nosí ten malý černý poznámkový blok naznačuje, že se na myšlenkový palác spoléhá o něco méně než Sherlock a je spíš ten typ, co si píše poznámky pro sebe, pravděpodobně tak zkratkovité, že i kdyby mu notes někdo ukradl, neporozuměl by ničemu z toho, co tam je. Na druhou stranu když na to přijde, dovede myšlenkový palác používat ještě efektivněji než Sherlock, takže jde o osobní preferenci spíš než nějakou neschopnost.

Sherlockovo následné zamyšlení, téměř blouznění sleduje fascinovaně, ale s unaveným pohledem v očích. Vzápětí si z něj ale utahuje, i když tím nejspíš maskuje znepokojení. Vybavuje si starou pohádku z dětství a tím pádem si vybavuje i Eurus. Ihned tuto vzpomínku vyřkne i nahlas, snad aby se ujistil, že si Sherlock opravdu stále nevzpomíná (ačkoliv jeho narážka je relevantní ke konverzaci, takže to mohla být dost dobře taky jen příhodná příležitost jak Sherlocka namíchnout, to je taky možné. :D)

Narážka na piráta už je nicméně zcela neúčelová, to z něj promluvil čistý sentiment, který se mu ostatně zrcadlil i v očích.

3. scéna, Mycroftova tajná kancelář v Klubu Diogenes

Zmatený Sherlock s monoklem od Mary se vydává za bratříčkem, aby zjistil něco víc o AGŘE. Mycroft se vytasí s pozoruhodnou přehršlí informací, načež se ho Sherlock s kamenným výrazem otáže, co je zač, zatracená Wikipedie? Mycroft, nadmíru spokojený sám se sebou, odvětí, že ano. Když se několik týdnů po odvysílání čtvré série Sherlocka dostala do zpráv informace, že někdo z počítačové sítě britské vlády, opravoval články na Wikipedii (to se fakt stalo), mezi fanoušky přirozeně vznikl inside joke, že to byl Mycroft a že je to jeho volnočasová aktivita. Upřímně řečeno bych opravdu věřila tomu, že si Mycroft nudné dny doma krátí opravováním idiotských chyb na Wikipedii. Se skleničkou whiskey a s velkým brněním za sebou. :D #estetika

Taky je samozřejmě třeba zdůraznit fakt, že Mycroft má během této konverzace nohy na stole! Nohy na stole! Mycroft! A u toho si hraje s tou na první pohled drahou propiskou (Mark má hrozně elegantní, "umělecké" ruce, btw) a já znovu říkám: #estetika.

Když Mycroft prohlásí, že je pro něj novinkou, že Mary je součástí AGRY, Sherlock toto prohlášení okamžitě zpochybní a Mycroft po něm pouze vrhne velmi významný pohled a nikterak se nebrání. Je absolutně jasné, že Mycroft o tom věděl, ale rozhodl se, nezasahovat. Podle jeho pozdějšího komentáře o tom, jak všechny nakonec dožene minulost a zvlášť tajné agenty, zřejmě jen čekal, až místo něj zasáhnou ony "boží mlýny", protože Mycroft je, jak známo, velmi pohodlný člověk.

Navíc je zřejmé, že Mycroft o "externistech" pracujících pro vládu neměl tak jako tak valné mínění a z jeho iniciativy britská vláda jejich služeb přestala využívat. A samozřejmě padne i ono: "Nemám rád volné konce, ne pod mým dohledem," kterýžto výrok se mu později pozoruhodně vrátí zpět, ale to už zase předbíhám.

Když ho Sherlock požádá o službu v pátrání ohledně záhadného "AMMO", Mycroft samozřejmě vyhoví, ačkoliv si neušetří nějakou tu poznámku. Nevyhnutelně ale Sherlockovo chování napadne jako sentimentální, protože si jasně uvědomuje, že Mary nejde zachraňovat navěky, ne s její minulostí.

4. scéna, Mycroftova tajná kancelář v Klubu Diogenes, telefonát se Sherlockem

Spíše jen krátké mihnutí našeho milého, ale přece stálo za to. Zaprvé ho Sherlock prověřováním Mycroftovy latiny přiměl říct slova "miluji tě", což jsme nikdo nečekali, že uslyšíme, ani v takovémto kontextu. :D

Když Mycroftovi dojde, kam tím jeho bratr míří, obličej mu ztuhne, všeho nechá, a jde zatknout lady Smallwoodovou, taková je jeho neochvějná víra v Sherlocka. A to i navzdory tomu, jak dlouho se už se Smallwoodovou zná, a kolik toho s ní zažil. Mycroft proti celému světu, nikdy nevěří nikomu, občas je to opravdu smutné. Vlastně je to smutné pořád.

5. scéna, vládní výslechová místnost

Mycroft si celým tím podnikem se zradou lady Smallwoodové velice rychle přestává být jistý, jak naznačuje jeho odraz v zrcadle za lady, ve kterém nervózně poklepává prsty, což je jistě gesto nejistoty, které jen tak někomu nedovolí spatřit. Když ho vzápětí vidíme v pořádném záběru, je na něm nejistota ještě znatelnější. Je jasné, že se se Smallwoodovou znají dlouhá léta, že spolu pracovali na rozličných projektech a ráda bych si za jejich vztahem představovala i nějaké špionské dobrodružství. Představuju si, že byly časy, kdy na sebe tihle dva museli spoléhat třeba i vlastním životem, a teď je Mycroftovi zatěžko věřit takovým konspiračním teoriím. Jenže ty teorie přišly od jeho bratra a když si má Mycroft vybrat mezi někým jiným a Sherlockem...

No nicméně, když se lady Mycroftovi pokusila zahrát na city, očividně to zafungovalo (Mycroft se začal tvářit přímo lítostivě), což opět, je jistě něco, co se ne jen tak někomu může podařit.

6. scéna, akvárium

Mycroft nakráčí na scénu velmi efektivním způsobem s velmi efektivní hláškou, jako herec nastupující na jeviště. Ach, já miluju jak je Mycroft za každých okolností dramatický. Prostě #estetika. :D

Když Vivian Norbury namíří pistolí na Sherlocka, je jasně vidět, jak Mycroftovo srdce přeskočí jeden úder a je to prostě geniální nikým neviděný (kromě nás diváků, haha) citlivý okamžik.

Když Mary zemře, Mycroft si nejprve vymění znepokojený pohled s Lestradem (což těch pár fanoušků tohoto shipu /který opravdu existuje, ano!/ velice oslavovalo) a tváří se nešťastně. Fanoušci, kteří se snaží v Mycroftovi přece jen najít trochu citů i mimo jeho vztahu se Sherlockem, by to snad mohli interpretovat jako zármutek nad Mary, ale upřímně řečeno, já si myslím, že mu nemohlo být ukradenější, co se s ní stalo. Může to znít krutě, ale osobně tomu věřím. Ten smutek pramenil z jeho kalkulací, že přátelství Sherlocka a Johna teď utrpělo velmi těžkou ránu a on už tušil, do jakého srabu se Sherlock v druhé epizodě dostane. Zrovna tak si to (i když v jeho případě intuitivně a nikoliv racionálně) domyslel i Lestrade - tomu už na druhou stranu ale samozřejmě bylo líto i smrti Mary a zármutku Johna. V úplně posledních vteřinách scény stojí za povšimnutí, že všichni nevěřícně hledí na Maryino tělo, pouze Mycroft se dívá na Sherlocka. To asi mluví za vše.

7. scéna, Mycroftův dům, kuchyně zkázy a prokletí

Tahle scéna je osvícení, tahle scéna je poklad, tahle scéna je všechno. Slovy se nedá popsat kolik dní Mycroftův fandom na Tumblr žil z Mycroftovy příšerné kuchyně! :D Nám totiž ke štěstí stačí málo! :D

Za mě to byl i zlomyslný pocit zadostiučinění proti zajímavým fanfikncím, kde Mycroft ve svém volném čase rád peče a má slabost pro dorty a jeho kuchyň je "slunečné, vzdušné, přátelské a nevím jaké ještě místo". Nevím, nevíííííím, kdo s tímhle nesmyslem přišel, ale hrozně se to chytlo a máte to v každé druhé fanfikci. Ale já tomu nikdy nevěřila. A tady je pravda! Kuchyň prázdná jako Mycroftův osobní život! Kuchyň bez nábytku a prázdnou lednicí (a ačkoliv Mycroft ví, že je prázdná, přece se zkusí mrknout....co kdyby). Člověk, který řídí celou zemi (a možná Evropu) se neumí postarat sám o sebe a žije z restaurací s dovážkou. To je ten Mycroft jakého jsem měla na mysli já, narozdíl od těch sluníčkových vizí Mycrofta se zástěrkou (wtf).

Na závěr bych tento článek ukončila jednou bombou: ta tapeta, ta hrozná tapeta, kvůli které ta kuchyň vypadá ještě ubožeji, než by musela, stojí 86 liber! 86 zatracených liber! To je asi 2 600 Kč za jednu roli! A když se vezme v potaz, že na tu kuchyň zkázy těch rolí potřeboval nejspíš víc....omfg. Nakupujte zde.

Jestli něco víc křičí MYCROFT!, než tahle předražená ubohá kuchyň zmatku a zkázy, tak už nic. Nic.

(Diskuze o nápisu Sherrinford na jeho lednici jsou v tuhle chvíli už zbytečné, pojďme si raději užít té kuchyně).

(Tenhle článek jsem psala asi měsíc. Rozbor druhé epizody tudíž přijde za půl roku a třetí epizoda, kde je hoooodně Mycrofta by mohl vyjít do deseti let.)