Premiéra Love Never Dies v Kodani

Jak jsem již referovala dne 24. října 2012 proběhla premiéra nejnovějšího muzikálu A. L. Webbera - Love Never Dies v Dánsku. Premiéra byla živě přenášena na internetu, takže kolem sedmé jsem usedla k Lízátku (můj computer :D) a netrpělivě očekávala co bude.

Ocitla jsem se na schodišti na kterém byl položen rudý koberec. Všude kolem se prodírali lidé, vzrušeně si šuškali a kráčeli s nosem zabořeným v programu, na kterém se skvělo logo Love Never Dies, nebo se hloučkovali a jeden přes druhého mluvili. Slavné dánské celebrity o kterých v našich končinách nemáme ani ponětí se se zářivými úsměvy fotili do dánských magazínů, o kterých opět nemáme ani nejmenší tušení.

Do popředí se postavila neustále se usmívající žena s blonďatými vlasy spletenými do copu na stranu a obřadním hlasem začala něco brebentit v dánštině, kterou k mému údivu místy prokládala i angličtinou. Poté (jak jsem odhadla) někoho uvedla. Obraz se ze schodiště přenesl do zákulisí divadla, kde postával milý pán ve svetru. Jeho jméno znělo Paul Farnsworth, autor kulis a kostýmů. K mé neskonalé radosti promluvil anglicky.

---

Zdál se z toho všeho rozruchu kolem něj nervózní, ale ochotně se pustil do vypravování. K Love Never Dies byl povolán narychlo a na přípravy nebylo mnoho času. Přesto je nebral na lehkou váhu a nač se zaměřil byl přirozeně Coney Island. Studoval dobové fotografie a nasával atmosféru toho magického místa. Prohlásil, že některé kostýmy díky získaným poznatkům začal ladit to temnějších barev, než původně plánoval, neboť k vlastnímu údivu shledal, že ačkoliv čekal, že Coney Island bylo pestrobarevné místo, tak většina lidí na fotografiích byla oděná do černé. A v tu chvíli jsem se přestala rozpakovat nad fotkou Meg, kde narozdíl od všemi barvami hrající Austrálie má kolem sebe poměrně děsivé černé "klauny".

Opět jsme se vrátili k copaté moderétorce, která neúnavně pokračovala v odchytávání si prominentních hostů a nesrozumitelném brebentění, díky kterému jsem si na druhou stranu začala zvykat na dánštinu. A hle! Světlo do jazykové bariéry vnesl rozhovor s Patrickem Murphym, z Really Useful Group známé pod zkratkou RUG, společnosti která vlastní práva na...jaký muzikál si zrovna vzpomenete. Kromě LND samozřejmě FO, Bídníky, Wicked, Cats, Evitu....Seriously, nač si vzpomenete. V té firmě se asi vyplatí pracovat, by the way. :D

Takže pan Murphy vynesl dechberoucí sdělení: LND se do necelých dvou let otevře v Německu (so close, so close!) a na Broadwayi - o čemž už se déle spekulovalo. A kromě toho tu máme ještě UK tour....yes, yes. LND haters - smulka! Chňá! :D (tenhle článek začíná být silně subjektivní, right?!).

Radost mi udělala nakouknutí do zákulisí, kde panoval neskutečný chaos a jeden kostým se tam míhal vedle druhého (z vousaté ženy mi málem vypadly očí z důlků, ale ke Coney to sedí, co si povídat). Kupodivu se nervozita nepřenesla ani na Louisu ani Thomase, v rozhovorech působili docela uvolněně, což je ovšem všechno, co jsem z jejich dánštiny vydedukovala. :D

Nastala další série dánských rozhovorů - měla jsem alespoň čas zpracovávat ty skvělé zprávy, které jen o pár minut později zaplavily facebook. Během interview s dánskými celebritami se občas mihl záběr na plnící se hlediště a mě pokaždé uniklo něco na způsob "ach jo" :D. Dočkala jsem se i prvního pohledu na jeviště - opona byla v tmavé barvě, zvláštně nařasená.

A pak se obraz ustálil. Ten okamžik, kdy Dánsko poprvé uslyší a uvidí nejnovější muzikál ALW nadešel....

Nazvedla se opona, ale jen z poloviny....jak to popsat. Ukázalo se, že je tak zvláštně nařasená z účelu, protože byla vlastně na dvě části a zůstala jen ta spodní.

Úvodním číslo - Till I Hear You Sing se odehrávalo opět u klavíru, na platformě jakou známe z FO v začátku titulní písně, když Erik vede Christine do svého úkrytu, nebo ostatně i z LND - mimo jiné při smrti Christine. Erik zpívá, při kvalitě videa toho z něj příliš nevidím, zato mě uchvátí, že na té části opony, která skrývá prázdný prostor mezi platformou a jevištěm se promítají záběry Christine, dokonce i Fantoma, nebo jsou tam nějaká světélka a můj osobní tip byl že mohly představovat lustr. :) Na konci písničky při tahání onoho vysokého tónu jsem pořád podvědomně čekala na takové to typické muzikálové gesto like this:

Ale Fantom po dánsku se spíš opíral o zábradlí. Ne, to zní špatně, lidi. Řekněme, zoufale svíral zábradlí v toužebných myšlenkách na Christine. Yop. Probírala jsem tuto skutečnost s BJ, která naopak prohlásila, že se jí to tak líbilo víc, takže víc hlav, víc názorů! Muzikálové zvedání rukou - ano, či ne, co myslíte, drazí čtenáři?

Vrchní část opony se opět zatáhla a ze stropu se spustil akrobat na laně (hello, London!). Poté se opona už zvedla úplně a nastala podívaná, která mi vyrazila dech. Coney Island po dánsku, to je něco, vážení! Ze začátku jsem viděla pravděpodobnou inspiraci Melbourne, když byly žárovičkami vytvarovány obrysy budov v Coney. Poté nastala velkolepá přehlídka kostýmů, efektů a do toho všeho se neustále měnily i kulisy, takže jeviště působilo živě, nespoutaně...jako Phantasma! Za zmínku jistě stojí jeden kostým hned pro dvě dámy - siamská dvojčata, chichi. :) Nechyběli ani ohňové efekty a....i kolotoč byl! Dánský Coney Island má prostě všechno - je inspirovaný oběma bývalými produkcemi a přitom tam vnesl tolik nového a originálního. A teď bomba - tenhle Coney Island je podle mého review zatím ten nejlepší, jaký jsem kdy viděla!!! ;)

Ve chvíli, kdy trio ohlašovalo Meg.... obraz zmizel, zamrkala na nás blonďatá moderátorka a obraz zčernal docela. Což je škoda, byla jsem na Meg moc zvědavá, v podstatě toho o ní stejně jako o Raoulovi víme nejméně...hlavně mě zajímalo, jakou choreografii jí zvolili, asi méně náročnou, než jakou měly Summer a Sharon, když tak sleduji její kostým, ve kterém by se takové akrobacie rozhodně provádět nedaly. :))

Oficiální fan stránka Love Never Dies také napsala, že se již brzy můžeme těšit na další ukázky ze show v podobě videa, takže Dánsko o sobě ještě dá slyšet!!! ;)

A ještě pár dalších fotek...

Christine disembarks. V tomto kostýmu jsme Louise už viděli. Taky tu máme konečně Raoula. Už když jsem viděla jen nákres jeho kostýmu, tak mě to napadlo a teď je to definitivní. Raoul po dánsku je typický lázeňský švihák, isn't he? :D

Madame Giry s šedivými vlasy. Vlastně to dává smysl, postarší měla být už ve FO, tak co po takových deseti letech...

Navíc ji to dělá lidštější, je fakt, že mě tím, jak je vždy černá od hlavy až k patě lehce děsí. :D

The Beauty Underneath. Jak jsem se vyjádřila už jen po shlédnutí nákresu tohoto kostýmu - ten červený plášť - nevím, nevím. Období Rudé smrti už má Erik za sebou, isn't he? Kulisy mi přijdou jako inspirované Londýnem, jenže dle mého náhoru Angličané si v tomto případě vedli vkusněji.

Devil Take The Hindmost - z lázeňského šviháka alkoholik. Ne, seriously, tady ten herec opravdu vypadá nějak nezdravě, vyhuble - jako po propité noci. Záznamy nám snad ukáží pravdu.

Možná jsem trochu rozpačitá z toho klobouku, který by byl suprčupr - jen proč má tu věc pod krkem? A ten kostým - to je velká pocta - se mi líbí víc, než v Austrálii (těžko srovnávat s Londýnem, tam měla Meg župan). Kulisy...inu, ne, že bych tomu rozuměla, ale přijde mi, že něco takového v té době na Coney opravdu mohli mít. Nevedou v mém žebříčku, ale beru je.

Before the Perfomance - Raoul. Ne vážně, já si tu písničku rozděluju na Raoula a Erika. :D Tady zase vypadá docela dobře, ne? Možná i mlaději než Christine. Aaach. Raoul bude důvod, proč se nejvíc těším na záznamy. Chci vědět, co si o něm vlastně myslet, protože z každé fotky s ním mám jiný pocit!

Tak a Erikova chvíle v Before the Perfomance. Za prvé musím poznamenat, že ten Christinin župan je podobný tomu, jaký měla Summer v Londýně - i kyž o něco načančanější. A já raději ty bílá negližé s krajkami, to je prostě Christine's style :D. Abych to vykompenzovala - ten nápad dát Erikovi znovu jeho typický černý plášť a právě v tuto chvíli je perfektní, je to něco, co mi u obou dosavadních produkcí chybělo. No a náhrdelník. Je to změna oproti třeba zmiňovanému Londýnu, kde podle mě byl užitý ten nejkrásnější.

Je krásný, ne že ne, ale ne tak...spectacular. Na druhou stranu, ty šaty jaké Christine v titulní písničce má se pro něco takového dvakrát nehodí.

A konečně ta titulní píseň. Ne že bychom tu z Christine moc viděli, ale tak soustřeďme se na kulisy. Když už se rozhodli pojmout LND v japonském stylu, jsem ráda, že to alespoň udělali se vším všudy. Ty kulisy jsou báječné - jemné, není to ta barevná přeplácanost jakou měla Meg u Bathing Beauty, zkrátka prostá japonská elegance. Stále si nejsem jistá, proč bylo Japonsko isnpirací pro píseň zpívanou na místě jako je Coney Island, ale když už tak učinili, alespoň že pěkně, right?!

Trošku rozmazaněji blíž ke Christine. Její kostým je opravdu takové kimono. Z původních nákresů jsem si říkala, že v reálu to třeba bude vypadat trochu méně jako kimono, ale spletla jsem se. Je elegantní, podtrhuje Christininu křehkost, ale stále nechápu tu spojitost LND a Japonska....

Také se zdá, že má nějakou ozdobu ve vlasech, co myslíte? Snad ji uvidíme na videu.