Premiéra Anastasie Makeevy v Oněginovi (16. 1. 2016)

Když se zveřejnil rozpis obsazení na leden Oněgina, vskutku jsem se zarazila, když jsem tam uviděla jméno Makeeva a tak nějak do poslední chvíle jsem čekala, jestli to bude Anastasia, či nějaká pozoruhodná shoda jmen. :D
Ale ne, skutečně to Anastasia byla a dočkali jsme se tak velmi překvapivého debutu v Oněginovi.
Anastásiina premiéra byla zfilmovaná poměrně důkladně, takže naštěstí máme mnoho materiálu. :)




Intriky s city, Věřitelé (Denis Fedorenko, Ensemble), 16. 1. 2016 - ten začátek je upravený, prodloužený s větším důrazem na choreografii, není-liž pravda? On se tento muzikál tak často mění...:D
Ale hodně se mi to líbí - herci z ensemble jsou v těch strojových pohybech jako na klíček dokonalí, plus hudba, kulisy, kostýmy....všechno krásné. :)
Další malá myšlenka na Denise a proč je můj oblíbený Oněgin: na jeho pojetí je vidět Oněginovo bouřliváctví a proutnictví, ale zároveň i to, že z nejdivočějších let už se zkrátka vybouřil. Že ho lesk Petrohradu už nudí, že v ničem nevidí smysl a stává se čím dál tím sarkastičtějším....to všechno je na Denisovi geniálně vidět.
Taťánino zjevení, Setkání Taťány a Oněgina (Anastasia Makeeva, Denis Fedorenko, Sergej Khudyakov, Ensemble), 16. 1. 2016 - Anastasia je trochu více statická než ostatní Taťány, no na druhou stranu ona toho umí využít ve svůj prospěch a zaujmout krásné, téměř baletní pózy, takže elegance Taťánina zjevení není o nic ochuzena, naopak obohacena. Slyšet Anastasii zpívat Taťánin part je nádherné, líbí se mi to ještě víc, než jsem čekala. Ana má krásný, jistý hlas, o něco hlubší než ostatní dámy, takže to zase slyšíme úplně jinak. :)
Btw, palec nahoru za to jak Ana čte knížku - ne se zasněným úsměvem, ale vyloženě jako by hltala každý slovíčko, občas se i lehce zamračí soustředěním....neřekla bych, že někdy někoho budu chválit za herectví při čtení, ale here you go. :D
Co se týče samotného setkání s Oněginem - nevím co si z toho vyčíst, fakt že ne. Anastasia měla prakticky po celou dobu kamenný výraz, ze kterého ani má bohatá fantazie nedokáže vykoumat, jaké podání charakteru tím zamýšlela. Nevím nic. Můžu podotknout, že mě ta neustále se opakující choreografie rozčiluje, ale to je doslova všechno, co můžu říct.
Scéna na konci mě zmátla. To tam vždycky bylo nebo je to novota?
Pokud chápu správně, tak nově vidíme smrt Oněginova tuším strýce, po kterém dědí. Jak jinak než rukou Démona. Zdálo se, že strýc Oněgina moc rád neměl, ale to asi není zase tolik překvapení. :D
Taťánino zjevení, (Anastasia Makeeva, Denis Fedorenko), 16. 1. 2016
Setkání Taťány a Oněgina (Anastasia Makeeva, Denis Fedorenko, Sergej Khudyakov, Ensemble), 16. 1. 2016
Milovala (Manana Gogitidze, Anastasia Makeeva), 16. 1. 2016 - Anastasia je nejvyzrálejší ze všech Taťán, tudíž skutečně skvěle hraje melancholickou stránku její povahy, příběh, který jí zpívá chůvička můžete vyloženě číst v jejích očích, což tuto scénu dělá ještě intenzivnější než obvykle.
Milovala (Manana Gogitidze, Anastasia Makeeva), 16. 1. 2016
Letní slunovrat (Manana Gogitidze, Anastasia Makeeva, Maria Lagatskaya, Ensemble), 16. 1. 2016 - mám silný pocit, že Ana měla během téhle scény menší okno. Vyloženě ji zachraňovalo pokukování po Olze, vtipně rovněž Anastasii. :D
Jinak si pořád stojím za tím, že tahle scéna je zbytečně dlouhá a křečovitá. Jistý efekt tam je, ale už mi začala trochu lézt krkem, bohužel. :D
Po herecké stránce se soustředila na tu vystresovanou část, kdy neustále slyšela šeptání Oněginova jména, ale zasněnost téhle scény tam vůbec nebyla. Stejně jako nebyla už od začátku muzikálu. Anastasia prostě úplně vynechává tu romantickou zasněnost Taťány což....už pak není tak úplně Taťána?
Letní slunovrat (Manana Gogitidze, Anastasia Makeeva, Maria Lagatskaya, Ensemble), 16. 1. 2016
Zpívám z lásky (Anton Avdeev, Anastasia Azeyeva-Shvedova), 16. 1. 2016 - tak mě napadá, že tenhle duet vlastně ve vší své roztomilosti a úsměvnosti vlastně geniálně ukazuje jak se k sobě Olga a Lenský nehodili, jak to zkrátka nemělo být, svým velmi muzikálovým způsobem, jakým to kniha nemohla vyjádřit. Zdá se to idylické, romantické....ale zároveň ani není. Začínám tuhle scénu mnohem víc doceňovat. :)
Zpívám z lásky (Anton Avdeev, Anastasia Azeyeva-Shvedova), 16. 1. 2016
Taťána navštěvuje Oněgina (Anastasia Makeeva, Denis Fedorenko, Sergej Khudyakov), 16. 1. 2016 - dalším problémem, který s Anastasiinou Taťánou mám je, že ona není stydlivá. Ani za mák. Je nervózní asi jako student před zkouškou, je na ní vidět, že se cítí trapně, ale přece jen to zdaleka není stydlivost. A upřímně řečno, kvůli tomu mi tahle scéna vyzněla strašně vtipně. Třeba tomu momentu, kdy Taťána upustí knihu jsem se ještě nikdy nezasmála nahlas, ale teď to nešlo jinak. Anastasia očividně naprosto přesně věděla co dělá, když ji pouštěla, bylo jí jasné, že spadne a mě to tak nějak přišlo najednou absurdní. :D
Těsně před tím, než Oněginovi uteče není na rozpacích, ani zdaleka ne. Ona vyloženě dělá svedený obličej jako dámy z Intrik z city, ale to není moc....taťánovské.
Já se omlouvám, jestli teď kritizuju až moc, klidně se mnou nesouhlaste v komentářích, nicméně já mám určitý obraz Taťány - ostatně Puškin měl jistý obraz Taťány, který je tak odlišný od Anastasiiny interpretace, že se prostě musím ozvat.
Taťánin dopis (Anastasia Makeeva, Sergej Khudyakov), 16. 1. 2016 - ten vnitřní rozpor, úzkost, to všechno Anastasia hraje skutečně dokonale. Ono je to ostatně chvíle, kdy Taťána musí dát stranou veškerou plachost a obrnit se, láska z nás dělá slepé a tak dále, takže jsem čekala, že tohle bude chvíle, kdy Ana zazáří a jsem ráda, že jsem měla pravdu. Udělala tu scénu ještě vypjatější, zdůraznila atmosféru a na její první představení skutečně skvěle reagovala na Sergeje.
A už konečně víme, čím končí první jednání Oněgina! Taťániným dopisem! Aneb díky chůvičce za tak cennou informaci!!! :D
Sváteční ráno, Taťána (Anastasia Makeeva, Anastasia Azeyeva-Shvedova, Maria Lagatskaya, Manana Gogitidze), 16. 1. 2016 - za jedno musím Anině Taťáně vyseknout poklonu: očividně se jí nelíbí být v centru pozornosti, její Taťána možná není stydlivý snílek, no rozhodně je uzavřená, miluje svoji rodinu, ale přesto se jí trochu hůře projevují emoce - zkrátka introvertka. A když jsem teď dospěla k tomuto poznání jejího podání, hned se mi činy a výrazy její Taťány chápou lépe, ač to tedy není vyloženě "moje Taťána". :D
Největší plus pro Anastasii je, že tuhle scénu udělala méně přeslazenou. No chvála Bohu. :D
A Maria jako madam Larinová je geniální! To jak plynule přešla z dojemného okamžiku ke komickému je záražející a brilantní! :D A vyzdvihovat její hlas je v tuhle chvíli zbytečné, z Mistra a Markétky víme svoje. :))
Vysvětlení (Denis Fedorenko, Anastasia Makeeva), 16. 1. 2016 - něco mě trápí už celé představení, ale až teď se odhodlávám to vyslovit. Anastasiina paruka je strašná. Neupravená, zachuchaná, napůl padající. Příště snad líp, přijde mi, že tohle bylo nějaké nouzové řešení. :D
V téhle scéně se zase začínají ozývat mé problémy s Aniným podáním. Ona celou tu scénu pojímá strašně vyrovnaně. Dokonce se trošku usmívá, když Oněgin vytáhne její dopis. Tak vám nevím, ale to není tak úplně ono. Anastasia buď není zvyklá hrát tenhle typ rolí, nebo se do toho teprve musí dostat, nebo obojí, ale tohle už mi prišlo lehce zarážející.
Její Taťána Oněgina v určité chvíli vyloženě svádí, což opět není tak úplně ono. :D Já nechci být zlá, ale tohle není můj šálek kávy, prostě. :D
Oslava, Nevěřím (Denis Fedorenko, Anastasia Azeyeva-Shvedova, Anton Avdeev, Ensemble), 16. 1. 2016 - mě se líbí, jak Olga nejdřív žárlivě střeží Lenského a nedovolí mu povídat si s jinou, když vzápětí....hehe, toho jsem si buď předtím nevšimla, nebo je to nové. Každopádně skvělý malý detail. :D
Rarášek (Manana Gogitidze, Anastasia Makeeva, Sergej Khudyakov), 16. 1. 2016 - strašně jsem se zamilovala do Sergeje a otázka zní: umí i zpívat? Protože i v Mistrovi a Markétce hraje poněkud němou roli barona Maigela a jednoho tím pádem prostě napadá, že neumí, což je škoda, protože to znamená, že Démon je tím pádem asi největší muzikálová role, jakou by mohl dostat. No, uvidíme. :D
Btw, napadlo mě, jak hrozně divné musí být pro Mananu zpívat s tím, že někdo sedí vedle a doslova na ni zírá z bezprostřední blízkosti. :D
Jedno Anastasii přičítám k dobru - přijde mi, že má s chůvičkou nejcitlivější pouto, že se opravdu vžívá do jejích příběhů a zapomíná na sebe, vzhlíží k ní s takovou starostlivostí, obdivem a melancholií v očích...moc se mi tahle kombinace líbila. :)
A nejvíc mě bude štvát, že asi nikdy nezjistím, co je to na konci praveno o ruské duši. :D
Rarášek (Manana Gogitidze, Anastasia Makeeva, Sergej Khudyakov), 16. 1. 2016
Výzva, Motlitba (Anton Avdeev, Denis Fedorenko, Anastasia Makeeva), 16. 1. 2016 - ačkoliv jsem k Anastasii vyjádřila už dost kritiky, přece bych řekla, že mě osobně přijde čistě jen po hlasové stránce jako nejlepší Taťána. A mám pocit, že tohle nebude úplně schvalovaný názor? :D
Zaujal mě Sergej a jak zuřivý během motlitby byl. Byla jsem předtím málo pozorná a dělal to tak vždycky? Ale on umí vyjadřovat obličejem emoce vážně znamenitě - to jak se celý jen třásl a z očí mu metaly blesky....páni!
Od Anastasie to byl velmi autentický výkon, stejně jako Sergej to měla všechno v očích, takže za mě jeden z jejích nejlepších momentů.
Souboj, Jako naděje ve větru (Denis Fedorenko, Anton Avdeev, Anastasia Azeyeva-Shvedova) - klobouk dolů Antonovi, skutečně mě dojal. Ty emoce co dal do zpěvu, jak se mu třásl hlas - celá duše Lenského byla v tom projevu.
Taťána v Oněginově domě, Moskva (Anastasia Makeeva, Denis Fedorenko, Sergej Khudyakov, Ensemble), 16. 1. 2016 - tahle scéna mi vážně pokaždé, když ji vidím nahání větší a větší husí kůži.
Btw, já pořád dumala koho mi připomíná Taťánin manžel...ehm, nevypadá on jako Uwe Kröger? :D
Oněginův dopis, Sbohem (Denis Fedorenko, Anastasia Makeeva), 16. 1. 2016 - Denis a Anastasia mají bezpochyby skvělou chemii, skvěle na sebe reagují, dobře v sobě čtou. Jejich rozloučení bere za srdce a choreografie už není tak....abych řekla splašená a tudíž rušivá a tak jsem naprosto spokojená. :)
Sbohem (Denis Fedorenko, Anastasia Makeeva), 16. 1. 2016
Finale (Yaroslav Shvarev, Anastasia Makeeva & Full Cast), 16. 1. 2016 - finale Anastasie s Jaroslavem mi vzalo dech! Jako by se Anastasia celé představení držela zpátky a teprve až na konci se poddala emocím a já jí věřila každé slovo a říkám si, že s časem na ni nejspíš názor změním, protože ten konec skutečně lámal srdce a bral dech.
Finale (Yaroslav Shvarev, Anastasia Makeeva & Full Cast), 16. 1. 2016

Komentáře

  1. Ou, vypadá to, že tenhle komentář bych mohla zkopírovat na svůj blog a byl by z toho rovnou článek :DPS: Na 17.01. jsem četla, že si Ana zahrála s Kirillem a docela by mě zajímalo, jak to dopadlo. Ty dva jsem ještě spolu na jevišti neviděla :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Já tušila, že mé vyjádření o Aně jako hlasově nejlepší Táně nebude obecně přijímaný názor, já to věděla v okamžiku, kdy jsem to psala. :DD A je to vyloženě jen velmi subjektivní otázka mých osobních preferencí. Já prostě mám radši tenhle trochu hlubší typ hlasu než ten jasný soprán, čistě pro to, že ve výškách mají jasné soprány tendence znít trochu ječivě. To je - s láskou míněno - tak trochu případ Naty, Very už ani ne, Vera má lepší hlasovou kontrolu.
    A nepřišlo mi, že by se Ana s výškami tak trápila, podle mě má dobrý rozsah. Ale ne, nebudu ani předstírat že těmto věcem rozumím, mohu se mýlit, samozřejmě.
    Po herecké stránce jsem s Anastasiinou Taťánou celé představení bojovala a byly scény kdy se mi líbila ze všech  nejvíc ale i nejméně, takže se dá říct, že mě celou dobu nechávala trnout v napětí. :D
    Po taneční stránce jsi to vystihla vcelku přesně, zápasila s tím i v Mistrovi a Markétce - nechci být zlá, ale byla to ona, kdo nejčastěji nějakým způsobem zapomínal choreografii a Ivan jí to zachraňoval a popostrkoval ji a tak, takže jsem předem neočekávala kdovíjaké výkony v těch tanečních scénách. Sergej to má se zvedáním vyšší Any asi skutečně těžší, no ale já si říkám, že takový baletní tanečník musí být obrněný a zvyklý na zvedačky všeho druhu - i když tedy s profesionálkami, to je fakt.
    To neustálé opakování v Oněginovi je trochu na palici, co si budeme. Nejvíc mě zatím štve ten taneček, ale už i to opakované padání knihy mě začíná štvát. By to stačilo jen na tom konci pro ten efekt...ten první pád je stejně jen pro komické odlehčení a záminka aby Oněgin sáhl Táně na ruku a bez toho to taky přežijeme. Táňa v Oněginově domě podruhé má co se atmosféry týče něco do sebe, to mi nevadí. Jak jsem psala, tak jí přicházím na chuť.
    Co se týče Denise...já bych řekla, že to bylo takové zmatení z obou stran. Anastasia se nechovala tak úplně jako Taťána a z toho to tak nějak vyplynulo, řekla bych.
    Jinak ten úsměv se kterým ji chytil, když se poprvé setkali - to mi náhodou oněginovské přišlo. Takové blahosklonné, okouzlené ani ne. Spíš jako by byl připravený bavit se nad jejími rozpaky, jenže ony pak nepřišly. :D Já nevím, Denis je můj oblíbenec, mám potřebu ho bránit. :DÁ, Kirill a Ana - no to by mne taky zajímalo. Kirill je o něco chladnější než Denis a říkám si, jestli to náhodou nebylo hodně rezervované představení. Ha, ale kdo ví, to je můj odhad, nesoudím předem. :)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Oblíbené příspěvky