Premiéra Oněgina

Jak už jsem psala, včera proběhla premiéra ruského muzikálu Oněgin.

Jestli jsesm něco opravdu nečekala, tak to, že ráno otevřu YT a najdu tam v podstatě celý muzikál. Whooooaaaa.

Nevím jestli je to úplně celé, nebo něco chybí, ale pokud něco chybí, tak jsou to asi jen menší scény, protože všechno klíčové tam je. Tak se pojďme podívat jak první muzikálový Oněgin vypadá!!! :)

Vemte prosím v potaz, že názvy písní překládám s Googlem, tak to vypadá, jak to vypadá. :)

---

Intriky s city (Kirill Gordeev) - hned (asi) první píseň muzikálu mě dostala. Seznamujeme se s Oněginem ještě před jeho odjezdem na venkov, když hýří v Moskvě (v knize je to Petrohrad, ale tady podle všeho Moskva?), užívá si a svádí dámy za pomocí velmi promyšlené choreografie. Choroegrafie obecně je pro mě osobně jedním z nejsilnějších článků muzikálu.

Věřitelé (Kirill Gordeev, Ensemble) - Oněginova idylka netrvá věčně a přichází jeho věřitelé, kteří žádají o úhradu dluhů. Oněgin utrácí mnohem víc peněz, než kolik jich vlastní a jednoho dne se mu to muselo vymstít.

Tento muž je ovšem dítě štěsteny, kterému zdánlivě projde snad úplně vše. Ve chvíli nejhorší krize totiž přichází spásný dopis - Oněgin zdědil dům na venkově a jmění, které ho bezpečně dostane z dluhů a zabezpečí ho.

Taťánino zjevení (Vera Sveshnikova, Sergey Khudyakov) - asi je čas trochu si pohovořit o tom pánovi v černém, který tak trochu vypadá, že se do Oněgina zatoulal z Korzetu.

Oficiální jméno jeho role je "Démon". Z fotek se zdálo, že je vypravěčem příběhu, no ale to není tak docela ten případ. On děj ovlivňuje, zasahuje do něj, ač neviditelný pro většinu lidí. Postavy příběhu cítí jeho přítomnost, která je většinou znepokojuje, vidí ho starý Oněgin, který je vlastně pravým vypravěčem prostřednictvím svých vzpomínek (ahoj, Raoule!) a vidí ho Taťána. Je takovým jejím snem, ztělesněním jejích fantazií, které hledá v knihách a ona se jím okouzlená, protože je tak snový a všechno nereálné je přece o tolik lepší, než věci skutečné, není-liž tak? :)

Setkání Oněgina a Taťány (Vera Sveshnikova, Kirill Gordeev) - jak nám tvůrci slibovali, muzikál nás skutečně zavádí jak do světa velkoměsta, tak i na venkov se všemi jeho kouzelnými tradicemi. A svědky jedné takové se setkáváme - dívce se zavážou oči a zřejmě takhle poslepu má najít svého milého.

K její neradosti tak převáží oči i Taťáně a tu očaruje a navede Démon tak, aby takhle "chytila" Oněgina. Taťána by se rozpaky do země propadla, Oněgin se její stydlivostí baví, ač navenek je galantnost sama.

Milovala (Vera Sveshnikova, Manana Gogitidze) - muzikál dává trochu víc prostoru chůvě Taťány a Olgy, která v téhle písni Taťáně svěřuje příběh své dávné lásky. Asi. Teď tak trochu tipuju, ahoj, jazykové bariéry. :D

Zpívám z lásky (Anton Avdeev, Anastasia Azeyeva-Shvedova) - Olga by si velmi přála dostat polibek od svého budoucího ženicha, ale poetická duše Lenského mu nedovolí jinak, než jí romanticky vyznávat lásku a vyzdvihovat její přednosti a spíš se na ni jen dívat jako na svatý obrázek, než ji líbat. :D

Anton je tak kouzelný!!! :D

Když se přece jen políbí, vyruší je Oněgin, který následně hovoří s Lenským právě o lásce. Lenský tak objevuje vlatnosti svého nového souseda. "Vy jste cynik," vykřikuje, "nevěříte v lásku!"

Taťána navštěvuje Oněgina (Vera Sveshnikova, Kirill Gordeev) - moje úúúplně první zkušenost s Oněginem byla opera, na které jsem měla tu radost jít v Brně. Vím, jak jsem tak seděla v publiku, mačkala si šaty mezi prsty a nesnášela a táák milovala Oněgina zároveň! :D Zkrátka jsem cítila a prožívala příběh s Taťánou a to díky skvělému obsazení, na které jsem narazila, aniž to jako operní laik tušila. Ale odbočuji! Nevím proč mě tahle scéna tak rozněžnila, že jsem sentiment sám. :D

Taťána si vypůjčila knihu z Oněginovy knihovny a jde mu ji vrátit. Při své ostýchavé povaze prožívá hotová muka, když se s ním snaží hovořit a on s ní mluví tak jako obvykle - trošku přezíravě, ale šarmantně zároveň.

Následuje velmi kouzelná scéna, kdy si Taťána po odchodu z jeho domu opakuje každé jedno slovíčko, které ji řekl, čte v tom trochu víc, než by měla a je beznadějně dětsky zamilovaná. Mám takový pocit, že každá dívka je aspoň jednou za život Taťána, ale to je poznámka od věci. :D

Btw, všimněte si jak tam používají stejné zvukové efekty z Mistra a Markétky. Menší recyklace. :D V Oněginovi uslyšíte ten zvuk, co přišel pokaždé, když Woland zastavil čas + když praštil Helu. :D

Věštění - Olga, Taťána, jejich matka a chůva věští odléváním vosku do vody. Taťáně vyvěští svatbu a Olze něco zlého. Nevím co přesně, ale hádám, že smrt, tragédii, něco v tom duchu. Však víme, jak její láska s Lenským skončí, tak se dá dobře odhadovat.

Taťánin dopis (Vera Sveshnikova) - Taťánin dopis - ikonický moment, který se vybaví asi každému, když se řekne Evžen Oněgin, není tak? Asi není třeba nic dodávat - pošetilé dítě se vkládá do rukou cynika.

(No jak říkám, každá jsme asi někdy byla Taťána. :D :D)

Taťánin sen (Vera Sveshnikova) - scéna, na kterou jsem byla asi nejvíc zvědavá z fotek. Co si budeme, velmi, ale velmi to závání Carpe Noctem z Tanz der Vampire - do té míry, že jsou tam dva úplně totožné prvky choreografie. Ale přesto je to nádherná scéna.

Navíc se mi potvrdilo menší "podezření" co jsem měla už od začátku a totiž, že herec Démona, Sergey, je baletní tanečník. :)

Sváteční ráno - Taťána má svátek a dostává darem skutečně nádherné šaty a náhrdelník. Rovněž se na její počest koná oslava.

Slavnost (Alena Bikkulova) - doufám, že se dočkáme videí v této roli i s Marií Lagatskayou, jsem na ni zvědavá. Alena je rovněž skvělá, to se rozumí samo sebou. :)

Nu, paní domu chystá slavnost, a má spoustu práce s přípravami. Zároveň už se objevují první hosté s dárky.

Taťána - na večírek přichází i oslavenkyně, která se stává středem pozornosti. Všechna čest Veře Sveshnikove, tomuhle se říká vražedná choreografie. :)

Vysvětlení (Vera Sveshnikova, Kirill Gordeev) - Oněgin si Taťánu bere stranou, aby si s ní promluvil o dopise, který mu poslala. Řekne jí, že nevěří v lásku, že ta časem vždycky odpadne a manželství by stejně nebylo šťastné. Muzikálový Oněgin je ale o něco více na vážkách, než knižní nebo operní, Taťána je mu pokušením ve své čisté lásce i vizi, jakým člověkem by díky ní mohl být. O to prudčeji ji ale odmítá.

Jako naděje ve větru (Anastasia Azeyeva - Shvedova) - Taťána by nejraději zmizela z povrchu zemského, ale její sestřička Olga se skvěle baví a může oči nechat na svém nastávajícím Lenském. To se ale mění ve chvíli, kdy ji Démon naláká do náruče Oněgina. Ve chvíli kdy Olga podlehne, není už cesty zpět a tančí s Oněginem tanec, který slíbila Lenskému.

Nevěřím (Anton Avdeev) - odmítnutí Olgy Lenského zlomilo srdce. Viní Oněgina za to, že s ní flirtoval a poblouznil její ještě dětskou mysl. Cítí, jak se mu rozpadá celý svět.

Rarášek (Manana Gogitidze) - herečka zpívá velmi procítěně, dokonce se slzami v očích, no já netuším o čem. :D Přiznávám, tohle je mi trochu hádankou. Ale rozhodně je tam zajímavý moment s Démonem.

Výzva & Motlitba (Anton Avdeev, Kirill Gordeev, Vera Sveshnikova) - Lenský vyzývá Oněgina na souboj. Oněgin se snaží druha uklidnit, ale nic nezabírá a střetnutí na život a na smrt je nevyhnutelné.

O souboji se dozvídá Taťána, která se modlí za život....předpokládám Oněgina. I když tím pádem by si v podstatě přála, aby zavraždil Lenského? No...zkrátka Taťána se modlí, aby to dobře dopadlo. :D

Souboj (Anton Avdeev, Kirill Gordeev) - vizuálně pro mě nejsilnější scéna. Povzdechla jsem si, jak nádherné musí vidět to naživo...tu atmosféru co z toho čiší asi ani sebelepší kamera ke mě do pokojíčku nedovlaje. :D

Všichni víme, jak duel dopadá - Oněgin ke své hrůze zabije Lenského.

Zprávy a souboji (Anastasia Azeyeva - Shvedova) - Taťána přináší hrůzné noviky o smrti Lenského. Olga nemůže uvěřit tomu, co se stalo, že Lenský už nežije, že je za to částečně odpovědná...

Taťána v Oněginově domě (Vera Sveshnikova) - to je asi moje nejoblíbenější pasáž z knihy. Taťána se ocitá v Oněginově knihovně, bere do rukou jeho knihy, čte poznámky, které si do nich dělal a zjišťuje víc o jeho nitru a je jí z toho všeho tak úzko...

V muzikálu je to celé samozřejmě vizuálnější,intenzivnější - Taťáně se znovu zjevuje duelová scéna, oba zúčastnění muži, prožívá s nim to trápení a dokonce sama hledí do hlavně jejich zbraní.

Moskva - Taťáně se plní její věštba a vdává se. Ne za Oněgina, jak kdysi naivně doufala, ale za hodného významného šlechtice, který ji má upřímně rád, ač pro ni jsou svatební dny muka. Vážně - podívejte se, jak d-o-k-o-n-a-l-e Veruška tuhle scénu zahrála! Když jsem ji viděla poprvé, tak jsem jen zírala s otevřenou pusou.

Ples - Oněgin se po deseti letech vrací do Moskvy a není uvítán právě vřele. Lidé stále vzpomínají na ten osudný souboj a váženost a adorace, které se Oněgin těšil je ztracena. Oněgin se zde setkává s Taťánou a nemůže uvěřit, že je vdaná...

Oněginův dopis (Kirill Gordeev) - role se obrací a tentokrát je to Oněgin, kdo píše zoufalý dopis chladné Taťáně. Jeho osud je v jejích rukách.

Sbohem (Kirill Gordeev, Vera Sveshnikova) - Oněgin se znovu setkává s Taťánou, tentokrát sám. Horoucně ji vyznává lásku, ale Taťána mu říká, že na to už je pozdě. Oněgin od ní tedy chce slyšet, že už ho nemiluje, ale to Taťána říci nemůže, protože ho miluje, miluje, miluje....

Geniální scéna, Kirill a Vera spolu mají úžasnou chemii, přeskakuje jedna jiskra za druhou. :)

(A jak si ji zvedl do náručí, když ji políbil, protože on je veliký a ona malinká...awwwwwww.)

Finale (Vera Sveshnikova, Yaroslav Shvarev) - dobré nebe, já pořád dumala, proč je mi tak strašně povědomý starý Oněgin a on je to Yaroslav Shvarev, Korovjev z Mistra a Markétky!!! :D Nojéje. A jeho alternací je Vyacheslav Shtyps, což je zase Pilát Pontský. :D

Starý Oněgin vzpomíná na Taťánu, svůj zmařený život, aneb proč všechny muzikály končí depresivně?

Finale, Děkovačka - jedna věc, co se mi na Oněginovi nelíbí. Ta těžká recyklace Mistra a Markétky. Podobnost určitých scén, určitých kostýmů, určitých námětů, zvukových efektů....no dejme tomu.

Ale že vezmou Finale z Mistra a Markétky a v nezměněné formě ho dají do Oněgina, to už posouvá věci na docela novou úroveň. :D Proč? To je tak špatně...já si celou dobu říkala...lidi, spletli jste si muzikál! :D To je špatně..to tam nepatří, to je z Mistra a Markétky...proč tohle děláte? :D

Jak tu píseň zbožňuji, tak se to prostě cítilo špatně. :D :D