Podzimní pohádka o Barbaře Jane: Kapitola 9: Barbařin nemilý pocit
"Fíjo! Fíjo! Fíjo! Aaaa...žjooova!"
"Přestane už tak....vyšilovat?" špitla Trista.
Killian se letmo podíval na hodiny. "Ještě pár minut radosti jí dejme...."
"Uááá, to je fakticky jako Opera Garnier!"
"Ale není." upozornil ji suše Killian. "Je to palác královny, you know? A taky vězení Hadleyho....někde v těhle chodbách bude mít svoji šatnu lomeno celu." pokynul k obrovskému prostoru před sebou. "Musíme se jen dívat po jmenovkách na dveřích."
Chvíli kráčeli mlčky a stísněně sledovali jména uvězněných herců kolem sebe. Při každém zvuku vyděšeně nadskakovali a skrývali se ve stínech spoře osvětlené chodby. "Ach ne!" vzdychl Killian a upřel zničený pohled na jedny z dveří. Barbara a Trista k němu přišly blíž. "Wendy Ferguson" přečetla Trista nahlas.
Barbara položila Killianovi dlaň na rameno. "Já vím, jací jste přátelé, ale my se pro ni vrátíme, osvobodíme ji. Osvobodíme je všechny!"
Killian si povzdechnul. "Já vím, já vím. Pozitivní je, že když jsme u Carlotty k Raoulovi se už dopracujeme brzy." prohlásil přesvědčeně.
"Tahle je prázdná!" vyjekla Trista překvapeně u dveří opodál.
"Bodejť. Sierřina." prohlásil Killian když dveře přivřel, aby se mohli podívat na pozlacenou cedulku na nich. "A hele, něco tu leží na prahu!" vyjeknul překvapeně a zvednul neoznačenou bílou obálku.
"Ssst! Někdo jde!" zamumlala v panice Trista.
"Rychle, schovejte se do té šatny!" Barbara rychle Killiana a Tristu natlačila do neobydleného pokoje. Všichni tři se namačkali do nepříliš prostorné skříně, která byla plná všech kostýmů, jaké kdy Sierra nosila - od Fantoma po Malou Mořskou vílu a Bídníky.
"Tak tomuhle se říká déjavu." zavrtěl hlavou Killian. "Skříň."
"Mi povídej..." přidala se k němu Barbara. Trista se neozývala, protože na ni spadla Christinina veliká sukně z Think of Me.
"Už jsem tady celý ztuhlý." zanaříkal Killian po pár minutách.
"Hmmfjfoifbalkah...." ozvalo se přidušeně zpod oné sukně a Trista konečně celá zarudlá vytáhla hlavu. "Ech....uch...chtěla jsem říci, že už by měli být pryč, ne?"
"Zkusme to..." zadufal Killian a opatrně otevřel dvířka. Pomalu vystrčil hlavu a rozhédl se. "Cajk." ohlásil a s elegantním kotoulem se rozplácnul na zemi, to zakopnul o ocas mořské víly Ariel.
Trista a Barbara se po chvíli bojování s šaty, kterých na takovu malou skříň bylo zkrátka moc, vymotali za ním.
"Neměl jsi nějaký dopis?" vzpomněla si Barbara a otočila se na Killiana.
"Ajo!" Killian se plácnul do čela a vytáhnul z náprsní kapsy onu oblálku. Spěšně psaní uvnitř rozložil nad svíčkou u Sierřina lehce zaprášeného stolu a obě dámy sledovaly jak netrpělivě přejíždí očima po jednotlivých řádcích. "Ach ne!" vyjekl, když se dostal na samý konec papíru.
"No ták! Co je tam?" Barbara se mu snažila nakouknout přes rameno, ale Killian se v tu chvíli napřímil a nechtíc ji praštil do hlavy. "Já nerad, promiň!" vyjekl nešťastně.
"To bude asi....za tu ceduli, neměla jsem se ti tak smát." zasténala Barbara a posadila se na židli. "Tak už nám řekneš, co je v tom psaní?"
"Kdepak psaní! Rozpis všech uvězněných herců! Už znám cestu k Hadleymu! No a taky..mám špatnou zprávu."
"Ta zní?" špitla Trista.
"Už mají i Ramina..." oznámil Killian a zastrčil si obálku zpět do kapsy.
"Ó ne! Tak ona mu ta tour stejně krk na moc dlouho nezachránila." zavrtěla hlavou Barbara. "Mám takový nemilý pocit....ach! Jak jsi mluvil o Raminovi připomělo mi to Lotte a Kyla. Jsou na tom seznamu?"
"Ne..." zavrtěl hlavou Killian.
Trista zbledla. "To pak znamená, že tu nejsou...ale, jak, kdy....nechápu, šli do té chodby která vede sem a jedině sem před námi! Na vlastní oči jsem to viděla!" zajíkla se.
Barbara se zatvářila vážně a vstala. "Musím vám říci, že mám další nemilý pocit..."
"Jaký nemilý pocit?" zeptali se Killian a Trista zároveň.
"Že akce "zachraň Hadleyho" se nám rozrostla na "zachraň Hadleyho, Kyla a Lotte", což nám poněkud komplikuje situaci. Můj nemilý pocit je, že na zachránění Kyla máme tady Tristu - nedělej, že nevíš o čem mluvím, Tristinko - ovšem na Lotte..." hluboce vzdychla. "Musíme vzít i Ramina, nejen Hadleyho - to znamená dva nejvíc střežené muže v tomto paláci, chci říci Opeře, pak zjistit kde jsou Kyle a Lotte a k tomu se pojí - neprozradit se. Začíná to být beznadějné jako revolouce u které...u které...." začala natahovat.
"Ajéje..." zašeptala Trista, protože už dobře věděla, kam tohle povede.
"Kde tě zabiliiiii!" zakvílela Barbara a pověsila se Killianovi na krk, který ji už častostí těchto záchvatů lehce unaven poplácával po zádech.
"Vždyť přece stojím přímo před tebou..." vzdychl už nejméně posté.
Ach! Výdrž, Hadley, jsme blízko!A...eh... Lotte, co jste tam proboha prováděli, že vás teď musíme zachraňovat, hm? :-( :D
OdpovědětVymazatOujé! Ten konec byl skvělostný! :D
OdpovědětVymazatTak blízko, přec tak daleko! :D Zjisti to :DOch, děkuji! :D Ooo, Nellin výraz se uchycuje :D
OdpovědětVymazatNoták! Neříkej, že daleko! Prostě vezmem Hadleyho, vypáčíme dveře všech šaten, picnem královnu a hurá domů! :D
OdpovědětVymazatZjisti to... to se ti řekne, když to píšeš ty :D
Je fajn, jak máš jasno :D
OdpovědětVymazatTo je ironie, že? :D
Musím mít, jinak bychom se odtamtud nikdy nedostali :D
OdpovědětVymazatTrošku. Takže to mám zjistit, říkáš? Eh... Lotte, řekneš mi to? :D
Taky fakt. :D
OdpovědětVymazatNe. :D