Lottin (ne)divadelní deníček: Limonádový Joe

Po nějaké době jsem se zase vydala do Městského divadla Brno a po hooodně dlouhé době to byl i muzikál. I když asi ne vyloženě ten titul, který byste ode mě čekali. :D

Tak tedy, Limonádový Joe byl v Brně uváděn jen krátce, protože se jednalo o technicky náročnou iscenaci, znemožňující využívat divadlo pro jiné tituly. Mohu potvrdit, že scéna byla opravdu veliká, nechyběla úvodní scéna s přestřelkou a kočárem, jeviště se neustále měnilo a hýbalo, mimo to na něm stál i balkon (ze kterého herci dokonce i seskakovali).

Kulisy v sobě měli takové to kouzlo starého filmu, tedy navzdory jejich velkoleposti byl jejich vzhled vyvedený natolik, aby vypadaly jako kulisy. Ehm, dávám smysl? :D Jde o to, že některé kulisy se snaží tvářit realisticky, ale některé naopak mají schválně vypadat jako kulisy...no a tohle byl ten druhý případ. :D

Kostýmy byly....nuž, kovbojské. :D :D Klobouky a kvéry, šátky kolem krku, kovbojské boty, kankánové šaty, Joe a jeho Winnifred oblečení v bílé, jejich nepřátelé přirozeně zase v černé, Tornádo Lou měla do protikladu k něžné Winnifred s volánky svůdné šaty, případně černou kůži a obecně vzato taková klasika, co byste od tohoto dílka čekali. Čímž nenaznačuji nic ošklivého, naopak, představení bylo po vizální stránce velice živé, barevné a především navodilo atmosféru divokého západu no a vo tom to je. :)

---

V titulní roli jsem viděla Lukáše Janotu, který byl natolik sympatický a milý, že jsem jeho postavu, vyhnanou ve prospěch parodie, do nebetyčných výšin dobráctví a naivity, sledovala s úsměvem. Tahle role je podle mě mnohem těžší, než se zdá. Člověk v ní může být roztomilý ťuňťa, ale taky v ní může vypadat jako idiot, s prominutím, a ta hranice je docela tenká. No a Lukáš Janota byl roztomilý ťuňťa. :D

Winnifred hrála Ivana Odehnalová, o jejíž postavě se dá v podstatě říct totéž co o Joeovi. :D Tyhle role rázu nepříliš inteligentního, je právě z tohoto důvodu nezbytné hrát inteligentně. :D Což ona hrála - byla tuze roztomilá, něžná a křehká a o to víc překvapila, když si uměla i dupnout a statečně se vydat do boje. Navíc mluvila takovým vysokým hláskem, takže zákonitě musela přijít asociace na Glindu. Byla by skvělá Glinda. :)

Lou je asi jediná jakž takž trojrozměrná postava v celém libretu a skvěle ji zahrála Ivana Vaňková, která spojila oba světy - tedy tu odlehčenou parodii s jedinými vážnými okamžiky, které byly právě její scény neopětované lásky. Upřímně řečeno její píseň o whisky, kterou vzdorně zazpívala Joeovi do tváře ve chvíli, kdy bylo jasné, že ji vážně nechce, je jediná scéna, co mi výrazněji utkvěla v hlavě...což není problém tohoto představení, kupříkladu moje kamarádka byla nadšená. Nebylo to v tobě, Joe, bylo to ve mě. :D

Kupříkladu pro lidi, kteří film považují za takový národní poklad, má tohle představení hned jinou cenu než pro mě, která ten film nikdy neviděla do konce.

Dále pro lidi, kteří do divadla chodí vypnout a pobavit se je tohle ideální.

Já ale chodím do divadla na věci, co mi ukradnou duši, zlomí srdce a vyrazí dech. Není to úplně zdravý vztah, ale nic není perfektní. :D

Takže to shrnu slovy, že to bylo velmi miloučké.

P. S.: Chápu, že to dílo je parodie a nebere se vážně a nemá být bráno vážně, opravdu jo. :D

Zkrátka a dobře jsem si to představení užila, i v rámci žánru, který obvykle není pro mě zrovna typický. :)

Zdroj:

http://www.mdb.cz/inscenace/390-limonadovy-joe