Premiéra Fantoma Opery v Estonsku

Zhruba souběžně s oznámením první české produkce Fantoma Opery, přišly zprávy o stejném počinu v Estonsku. Stejně jako v našem případě se jedná o non-replica produkci, přičemž troufla bych si říci, že tato produkce je od té originální ještě nezávislější, než ta naše, či jakákoliv jiná non-replicová produkce.

Estonské FO neběží pouze v jednom městě, ale střídavě hned ve dvou - Vanemuine a v Tallinnu. Premiéra proběhla 4. 10. 2014.

A co se obsazení týče:

• Fantom - Stephen Brandt Hansen
• Christine - Maria Listra, Hanna-Liina Vosa
• Raoul - Koit Toome

Když se teď vrátím ke svému přechozímu prohlášení o nezávislosti této produkce - jsme totiž svědky docela nevídané věci - Webberův Fantom si poprvé prochází změnou konceptu.

Děj se nyní odehrává v blíže nespecifikovaném roce mezi 1. a 2. světovou válkou. Fantom ke svému znetvoření přišel jako dítě vinou požáru. Vinou toho a pravděpodobně i války, pak ve světě už není schopen vidět nic jiného než zlo a tak se od něj odvrátí a ukryje do stínů.

Když se zamiluje do Christine, chce ji od krutého světa a jeho šílenství ochránit a to je důvod, proč se jí zjevuje jako Anděl hudby.

Do průběhu muzikálu jako takového tyto změny zase tak výrazným způsobem nezasáhnou. Vysvětluje to pouze značně modernější vzhled kostýmů i kulis, ale jinak se podle reakcí zdá, že muzikál i přesto zůstává věrný sám sobě (ostatně jsem za to, že v opačném případě by ani nedostali licenci).

Podle tvůrců bylo hlavním cílem těchto změn zaprvé ušetřit, protože originální produkce by vyšla příliš draho, zadruhé tím chtěli změnit vztah Christine a Erika. Nejsem si jistá, nakolik jim to pomohlo, ovšem to je otázka pro ty, kdo tu produkci skutečně viděli. :)

A jen tak pro zajímavost nakonec: ve Final Lair Christine Erika políbí pouze na tvář, přičemž Erik v této scéně nosí masku, kterou si údajně střídavě strhává a zpět nasazuje.

Nu a teď už k fotkám. :)

---

Tedy, ten Raoul nevypadá moc staře, že? Mohli si ještě trochu vyhrát s make-upem.

Obávám se, že musím krutě říci, že mi tato verze Hannibala přijde jako nízkorozpočtová varianta filmu.

Slave Girl kostým mi tak trochu připomíná ten český jen trochu méně odhalující a v tlumenějších barvách. Což je ale jen náhoda, protože se námi inspirovat nemohli, to by z časových důvodů jaksi nestihli. :D Ale hezká náhoda. :)

Modrovousý Piangi, to mi něco připomíná...:D

Trochu víc "glamour" madame Giry. Svědčí jí to. :)

Páni, to je snová verze TOM šatů. Je možné, že je trochu inspirovaná ostatními non-replica produkcemi? A nápad s vějířem je neotřelý, líbí se mi. Think of Me se tím stává jednou z mých oblíbených scén v této produkci. :)

Christinino negližé mi trochu připominá to polské - a oboje se mi líbí, tohle estonské možná maličko víc, je takové propracovanější. Jinak to růžové nasvícení je zajímavá volba.

A v titulní písni je stejně jako v české produkci v akci lehce ponuré schodiště. S tím se dá do protikladu připomenout to snové svíčkami ověnčené schodiště z UK/US tour.

Sleduji, že herečky mají každá odlišnou barvu paruky, máme tu tím pádem blond i brunetu Christine. :)

Nejzajímavějším prvkem Fantomovy skrýše je určitě ta postel, či křeslo či....jak byste to nazvali? A za ním to zrcadlo na pozadí zrcadlové mozaiky.

Jak jsem si já a nejen já všimla - že by tvůrce inspirovalo Frozen? :D

(Ten plastový skřipec ve vlasů Christine i přes ten časový posun v ději nějak ne a ne vydýchat, to je přece tak zbytečné. :D)

Buquet strašící baletky v nějakém temném rohu Opery - hezoučké, navozuje to lépe atmosféru. :)

Panejo a zase to růžovo-fialové nasvícení?

Ale jinak se mi kancelář ředitelů líbí, docela připomíná UK/US tour.

Ach, k tomuhle kostýmu bohužel nemohu říci nic pozitivního.

(Ale když si člověk odmyslí, jaké má na sobě Christine šaty, tak tohle je moc hezoučká fotka)

All I Ask Of You je zase jako z pětadvacítky, že? Možná i ještě hezčí, troufám si říci. Tedy pouze co se té projekce týče.

Il Muto!

Masquerade nemá jako v jiných produkcích, ať už replikových či non-replikových, být plné zlata a honosných kostýmů, ale je udělané v kabaretním stylu a nechybí ani kankán.

A Christine jde za Sáru z Tanz der Vampire!

Wishing a Wandering Child pro mě spolu s TOM jsou takovými vrcholy show. Tyhle fotky jsou skutečně nádherné. :)

Point of no Return potvrzuje zlaté pravidlo zatím všech non-replikových produkcí, které zní: PONR = katastrofa. Omlouvám se, ale vidím to tak.

Uch, no, trochu jsem si vybavila Tři mušketýry, ani nevím proč. :D

Ale svatební šaty jsou oproti tomu hezké. A ten mozaikový efekt v tomhle nasvícení vypadá moc pěkně. Jen ten Fantom v kůži mě nepřestane "trápit". Na mysl mi jaksi vytanul Der Tod z Elisabeth das Musical. :D

A video nakonec! :) (Když přeskakujete ty rozhovorové pasáže, tak jsou tam hezké záběry ze show :D)

Source:

http://operafantomet.tumblr.com/search/poto+estonia