Love Never Dies (London) Druhé jednání

Většina lidí už dávno spí, ale Raoul stále sedí v baru. Barman je z něj trochu zoufalý, protože Raoul začíná filozofovat a probírat se skleničkou (barman ho snad raději ignoruje) svůj vztah s Christine.

Meg prochladlá z plavání ve studeném moři se přijde ohřát do baru a setkává se s Raoulem. Přemlouvá ho, aby opustil Coney Island, ale ten odmítá. Nebude před ním utíkat, nebojí se ho, už jednou ho porazil!

Meg něco vyděsí a uteče z baru. Raoul se vzápětí vyděsí též. "Nebojíš se mě, říkáš?" culí se na něj Erik, který se v nepozorované chvíli vyměnil s barmanem. Pro větší děsící efekt si nenasadil masku.

Setkání přátelské vskutku není a po chvíli vzájemného urážení se se ti dva vsadí. Jestli Raoul Christine přesvědčí, aby nezpívala může s Christine a Gustavem bez problémů odejít a Erik zaplatí všechny jeho dluhy. Pokud Erik Christine přesvědčí, aby pro něj zpívala je Christine Erikova a Raoul musí zmizet a nevrátit se už nikdy víc. Erik navíc neodolá a vyzradí Raoulovi, že Gustave není jeho syn.

Coney Island si mezitím dál žije svým životem. Sezona je u konce, lidé se těší na hlavní bod programu na rozloučení, vystoupení Christine Daaé, sopránu století.

Ještě před Christine vystupuje Meg, už ne jako hlavní hvězda dne. Oproti písni s hlubokou myšlenkou, jakou má zpívat Christine, ona zpívá o plavkách. Kromě zpěvu se na scéně několikrát zázračně rychle převlékne.

Asi jí moc nevadí, že se všechno už netočí jen kolem ní, protože se po svém vystoupení cítí skvěle. Dav jásal jen pro ni, pan Y musel být přítomen!

Její matka však její nadšení nemilosrdně schladí. Ne, Erik tam nebyl. Co si myslela? Samozřejmě, že byl s Christine a tím klukem! Byly zrazeny, odhozeny...

Meg žalem zešílí a rozmlátí svojí šatnu.

---

Ocitáme se v jiné šatně (ta už je vcelku). Je to Christinina šatna. Připravuje se na své vystoupení, když vstoupí Raoul. Snažně ji prosí, aby nezpívala. Pokud ho miluje tak s ním okamžitě opustí Ameriku. Políbí ji a odejde. Christine vypadá rozhodnutě a začne ze sebe strhávat naušnice a chystá se k odchodu. Ve chvíli kdy se podívá do zrcadla se v ní však něco zlomí. Přece ho nemůže takhle necitlivě znovu opustit. Navíc...co když by si už zase vybrala špatně?

Nepozorovaně za ní přijde i Erik. Podaruje ji překrásným náhrdelníkem a připomíná jí, co je jejím osudem. Zpívat, ale zpívat pro něj. Ona přece moc dobře ví, že bez Erika nedokáze zpívat jako předtím. Se stejnou vášní a grácií. Když zazpívá, minulost se může prostě vypařit a oni konečně dostanou šanci být spolu.

Christine se cítí být stejně zmatená jako před lety, když Raoul naléhal aby zpívala hlavní roli v Donu Juanu triumfujícím. Jenže tehdy se bála, že ji Erik zabije. Teď se bojí, že jednoho z nich navěky ztratí...

Vystupuje stále nerozhodnutá na jeviště a kolem ní jako supi krouží Erik, Raoul a madame Giryová. Hádají se mezi sebou, odhadují jestli Christine zazpívá a do toho se ještě prolínají poslední rychlé pokyny kulisáků. Opona vystoupá a rozezní se něžná melodie písně Love Never Dies. Christine zpívá, ale stále se netváří jistě. Text písně ji ale po chvíli vtáhne a ona cítí, že když ji Erik psal, každé slovo, každý tón byl o nich dvou. A v ten moment se rozhodla a vybrala si...

Po vystoupení za ní Erik přichází a znovu ji podaruje, tentokrát kyticí růží. Oba se na chvíli cítí prostě šťastní.

Euforie vyprchá, když Christine vyděšeně zjišťuje, že Gustave je pryč. Erik nejrpve podezírá Raola, ale jak se dozvídá, docela jistě opustil Coney Island sám, bez doprovodu. Jako další podezírají madame Giryovou, ale ani ona o ničem neví.

Tajemství nakonec rozluští slečna Fleck, když oznámí, že šatna Meg je na střepy a viděla ji, jak utíká s někým bledým a vyděšeným.

Nastává honička, při které nachází Meg s Gustavem u mola. Meg podle všeho plánuje strhnout sebe i Gustava do hlubin pod sebou. Erik je rozčilený a oboří se na Meg, ať ho okamžitě pustí. Meg tomu tak učiní, ale vzápětí tasí pistoli a namíří ji přímo na něj. Vyznává se ze všeho. Že celou tu dobu všechno dělala jen pro něj, a jeho velký úspěch v Americe je díky ní. Ona mu zařizovala odklady splátek, zajišťovala přízeň šéfů...tím, že s nimi spala. Hnusí se sama sobě a přiloží se pistoli pod krk. Erik tu ubohou osobu lituje a pomalu se k ní blíží. "Dej mi tu pistoli, Meg. Nech mě vidět tě zase čistě."

Získává si její vůli, tak jak to jenom Fantom umí a pomalu ji bere okolo ramen. Meg pistoli pomalu spouští a situace se zdá být zachráněna. Než Erik dodá velmi nešťastnou větu "Všichni nemůžeme být jako Christine..." Meg se mu vyškubne a nevěřícně na něj zírá. "Christine? Christine! Vždycky jenom Christine!" zvedne rozčileně ruku a ozve se děsivé prásknutí. Erik se v nejhorších obavách ohlédne a spatří k zemi se kácející Christine. Vezme ji do náručí a klečí s ní na zemi, mezitím co se na jejích šatech zvětšuje krvavá skvrna.

Giryové běží pro pomoc a Christine Gustavovi prozrazuje, kdo je jeho skutečný otec. Christine potom na chvíli málem ztratí vědomí a vyděšený Gustave také utíká pro pomoc. Erik je zoufalý, neví co má dělat, co si počít s Gustavem. Naposledy si s Christine zazpívají jejich žalostný duet a ona ho žádá, aby ji naposledy políbil. A tak se dočkáme jejich polibku opět až na konci muzikálu. Jenže teď už Christine Erika opustila navždy. Na scénu se vrací zničená Meg a převezme od Erika tělo Christine. O chvíli později tam přiběhne i Gustave. Vidí mrtvou maminku a pomalu přistoupí k Erikovi, natahujíc se po jeho masce. Erik mu to nedovolí, pamatujíc si na jeho poslední reakci. Gustave ho nakonec ale přesvědčí a nejistý Erik si masku sám sundává.

Nevím jak následující počínaní jemně popsat, tak to popíšu prostě v bodech. Gustave se dotkne Erikovi znetvořené části obličeje. Erik je totálně zmatený a chce mu tu ruku sundat. Pak si to rozmyslí a chce si položit ruku na tu jeho. Než tak stihne učinit, tak ho Gustave obejme. Erik chvíli přemýšlí co dělat a tak tam jen tak stojí s rukou na polovině obličeje. Přece jen na takové projevy lásky není zvyklý. Nakonec ho trochu neobratně obejme zpět a opona padá.