Muzikál Anastázie

Když jsem byla malá, a poprvé jsem viděla animovanou pohádku Anastázie, zapůsobila na mě tolik, jako už později asi nic jiného. V dětství člověk jaksi všechno prožívá intenzivněji. O dobrých deset let později jsem si na Anastázii náhodně vzpomněla, protože se mi stále vybavovaly útržky scén, které se mi pozoruhodně vryly do paměti - scéna s hrací skříňkou, odloučení Anastázie od zbytku rodiny...A tak jsem si na Anastázii stáhla a poprvé od onoho vrcholného dětského zážitku se na ni podívala. Musím říct, že velká část toho kouzla už byla pryč - animace už mi nepřišly jako vrchol všeho, co jsem kdy viděla, zápletka s Rasputinem mi spíš přišla tak trochu úsměvná, ale příběh sám pro mě pořád měl kouzlo a sílu. Navíc přináší trochu naděje a světla do kruté reality, protože historie k opravdové Anastázii nebyla tak vlídná.

Když jsem se dozvěděla, že vznikne muzikálová verze tohoto příběhu, měla jsem velkou radost, ale zároveň se trochu bála. :D Výsledek mě však velice mile překvapil.

Muzikál složil Stephen Flaherty a autorem libreta je Lynn Ahrens. První čtení muzikálu proběhlo už v roce 2012 s Kelli Barret jako Anastázií, Patrickem Page v roli Vladimíra a pozor s Angelou Lansbury jako carevnou Marií a Aaronem Tveitem v úloze Dmitryho. To, že tohle obsazení v rolích nakonec nikdy nehrálo na jevišti, je jedna z velkých divadelních katastrof.

Nicméněn později, 12. 6. 2015 se uskutečnil workshop v New Yorku s Elenou Shaddow v titulní roli, Raminem Karimloo v roli Gleba Vaganova a Douglasem Sillsem jako Vladem.

Originální inscenace muzikálu měla předpremiéru 13. 5. 2016 v Hartfordu, v Connecticutu, s Christy Altomare v titulní roli, Derekem Klenou v roli Dmitryho a Manoelem Felcianem v úloze Gleba.

Broadwayská inscenace se otevřela v přepremiéře 23. 3. 2017 s téměř totožným hlavním obsazením, s výjimkou Ramina Karimloo, který se po workshopu v roce 2015, vrátil do své role, napsané speciálně pro muzikálovou verzi a nahradil tak Manoela Felciana.

Upravený děj, lišící se od filmu (který opravdu skvěle vyřešil tu pasáž, kterou jsem považovala za poněkud nedivadelní) tak, jak ho hráli v Hartfordu zněl takto: (nicméně na Broadwayi došlo ještě k další úpravám, takže tohle pravděpodobně není "konečná verze")

---

Prolog se odehrává v Petrohradu v letech 1907 - 1917. V roce 1907 se carevna vdova Maria Feodorovna chystá na stěhování do Paříže. Její nejmladší vnučka Anastázie Nikolajevna je smutná z toho, že se její babička stěhuje a prosí ji, aby ji vzala s sebou. Carevna Marie ji utěšuje, že až bude větší, přestěhuje se za ní a budou spolu chodit na balet a budou se procházet po mostu Pont Alexandre III, pojmenovaném po jejím zesnulém manželovi, Anastáziinu dědečkovi. Před odchodem Anastázii daruje hrací skříňku, která hraje nádhernou melodii (Once Upon A December).

O deset let později je Anastázii šestnáct a užívá si s rodiči a sestrami Olgou, Marií a Taťánou a bratříčkem Alexejem výroční ples. Rodinné štěstí má náhlý konec, když palác napadnou Bolševici. Romanovci se pokusí utéct, ale jsou za scénou uneseni. Anastázie s nimi však není, protože se rozeběhla zpět pro svoji hrací skříňku, ale kvůli výbuchu se jí nepodaří získat ji zpět.

Romanovci jsou zavražděni a carevna Marie se nemůže vyrovnat se svojí ztrátou.

První jednání je zasazeno do Petrohradu roku 1927, kde Gleb Vaganov, bolševický generál, oznamuje chudému a podlomenému lidu, že město se nyní bude jmenovat Leningrad a slibuje zářnou budoucnost. Lidé s touto změnou nesouhlasí, ale naději jim dávají pověsti o tom, že princezna Anastázie přežila masakr své rodiny. Mezitím se dva mladíci, Dmitry a Vlad, rozhodnou těchto klepů využít a vymyslí plán, který spočívá v tom, že si najmou nějakou naivní dívenku, která před carevnou vdovou sehraje Anastázii a oni za to shrábnou peníze. A tak, docela náhodou, po sérii neúspěšných konkurzů za Glebovými zády, narazí na pravou Anastázii, aniž by o tom věděli. Všichni tři se setkávají v opuštěném divadle a Aňa, což je jméno, pod kterým Anastázie vystupuje, si nejasně vybavuje, že tu kdysi byla na nějaké divadelní hře. Dmitryho a Vlada zaujme, že Aňa trpí ztrátou paměti a nepamatuje si nic ze své minulosti a v kombinaci s výraznou podobou s Anastázií, je to přiměje zahrnout ji do svého plánu. Začnou ji tedy učit způsoby, historii a další nezbytné znalosti princezny. Tři odmítnuté kandidátky na Anastázii, které jsou zahořklé, Glebovi nahlásí Dmitryho plán, ale Gleb jim nevěří.

O několik měsíců později je však Aňa na ulici zatčena a přivedena ke Glebovi. Aňa na Gleba zapůsobí a on ji varuje před následky, pokud bude pokračovat ve své hře na Anastázii. Zároveň ji přesvědčuje, že Anastázie je skutečně mrtvá. Věří tomu, protože to byl právě jeho otec, kdo Romanovce zastřelil a Gleb má stále vzpomínku na to, jak jako dítě slyšel výstřely a křik. Gleb ale zaznamená, že Aňa má "romanovské oči" a s varováním ji propustí.

Když se Aňa znovu shledá s Dmitrym a Vladem, jsou napadeni a Dmitry je ohromen Aninými bojovými schoponostmi. Aňa poznamená, že Dmitry to má jako muž snazší, což Dmitry odmítá a vypráví ji, že jeho otec byl zabit Bolševiky a jelikož i jeho matka je mrtvá, musel se o sebe brzy naučit postarat. Dmitry už Aňe důvěřuje natolik, aby jí ukázal hrací skříňku, kterou jako chlapec zachránil z paláce, netušíc, že je to ta skříňka, kterou kdysi carevna vdova darovala Anastázii. Aňa skříňku otevře a ta ji vtáhne do vzpomínek na svoji rodinu a ples před mnoha lety (slavná Once Upon a December). Na oplátku Aňa Dmitrymu ukáže diamant, který byl všitý do jejích šatů, když ji jako dítě našli. Právě ten diamant jim zajistí lístky do Paříže.

Ve vlaku do Paříže Aňu jako Anastázii pozná hrabě Ipolitov a políbí ji ruku. Poté všichni zpívají o tom, čeho v Paříži doufají dosáhnout. Aňa doufá, že je skutečnou Anastázií, Dmitry touží po penězích a Vlad doufá, že znovu získá srdce hraběnky Lily (v animáku Sofie), dvorní dámy carevny vdovy.

Hrabě Ipolitov je poté zastřelen policií za ilegální překročení hranic, což Aňou hluboce otřese a Dmitry ji utěšuje. Policie však posléze jde i po nich, neboť Dmitry a Vlad jsou v Rusku hledaní zločinci. Všichni tři tak vyskočí z vlaku, aby se zachránili a v cestě musí pokračovat pěšky.

Hlavní generál Bolševiků, Borlinsky, nařizuje Glebovi, aby Anastázii vypátral a zabil. Gleb rozkaz přijímá, ale uvědomuje si, že se do Anastázie zamiloval. Aňa, Dmitry a Vlad mezitím dorazí do Paříže.

Druhé jednání se tedy odehrává v Paříži, kde Aňa přejde most Pont Alexandre III. a cítí k tomu místu zvláštní pouto. Zároveň si matně vybavuje slib, který jí kdysi dala carevna vdova.

Z carevny vdovy se mezitím stala zahořklá, zlomená žena, která se už vzdala naděje, že kdy nalezne Anastázii.

Vlad se shledává s Lily, která se na něj zlobí, protože ji ukradl šperky. Přesto se nakonec smíří a Vlad ji přesvědčí, aby zařídila setkání Anastázie s carevnou v divadle.

Aňa mezitím spí v hotelu a vzbudí ji hrozná noční můra o popravě její rodiny. Dmitry ji utěšuje a vypráví jí, jak se jí jako malý chlapec kdysi uklonil na přehlídce. Aňa si to také pamatuje a oba dva si tak uvědomí, že je skutečnou velkovévodkyní Anastázií.

Na představení v divadle, Labutím jezeře, Anastázie spatří carevnu a poznává ji. I ona si všimne Anastázie, ale odmítá věřit, že je to skutečně ona. Vlad, který si všiml, že Anastázie a Dmitry jsou do sebe zamilovaní, lituje jejich lásky, která nemůže být. Gleb je rovněž přítomen a zápasí sám se sebou a svými city k Anastázii.

Po baletu Lily Anastázii okamžitě poznává a zavede ji k carevně. Dmitry je z tohoto setkání nervózní, protože i on si už uvědomil, že Anastázii miluje, ale musí ji nechat jit. Anastázie ze setkání z carevnou odchází rozzuřená, protože od ní zjistila, že Vladovi i Dmitrymu celou dobu šlo jen o peníze.

Když Anastázie rozčileně odejde, Dmitry zastaví carevnu a požádá ji, aby Anastázii mohl ještě jednou vidět. Carevna ho dvakrát chladně odmítne a Dmitry se rozčílí a prokleje ji, i celé Rusko. Na Marii taková odvaha zapůsobí a nakonec svolí.

Na hotelu se Anastázie znovu shledává s carevnou a je zaražená její krutostí. Nepoznává v ní babičku ze svých vzpomínek. Carevna se jí příkře vyptává na minulosti a Anastázie si nakonec vybaví tu noc, kdy carevna odjížděla do Paříže. Když carevně ukáže svou hrací skříňku, carevna si uvědomí že Aňa je Anastázie a obě se po dvaceti letech konečně mohou obejmout.

Druhý den se pořádá tisková konference, kde se Lily a Vlad snaží uklidnit senzacechtivé novináře. Anastázie pociťuje z budoucnosti a života princezny úzkost a carevna jí řekne, že ať si vybere cokoliv, nic je už nemůže rozdělit. Anastázie se vzdaluje, aby si celou věc promyslela a uvědomí si, že miluje Dmitryho a vyběhne za ním, aby ho ještě zastihla. Uvědomí si ale, že za ní do místnosti proklouzl Gleb a oba je zamkl. Gleb jí řekne, že ji musí zabít, aby dokončil poslání svého otce. Anastázie si díky tomu už jasně vybabuje den, kdy byla popravena její rodina a beze strachu Glebovi řekne, ať ji tedy také zabije. Gleb je přemožen emocemi, když si je poprvé ochoten sám sobě přiznat, že to, co udělal jeho otec, bylo špatné. Anastázii se ho zželí a utěšuje ho. Nakonec se oba rozhodnout zapomenout na minulost a smířit se.

Anastázie poté konečně vyhledá Dmitryho a carevna s Glebem se rozhodnou zprávu o tom, že Anastázie je naživu, utajit.

Anastázie a Dmitri se shledají na mostu jejího dědečka a společně utíkají za lepší, společnou budoucností a duch Romanovců se raduje z jejich štěstí.

No a na závěr pro vás mám překvapení. Video z představení! :) Nicméně je to inscenace z Hartfordu což znamená: a) je to bez Ramina, b) je to verze "před Broadwayí", tzn. teď může být podoba představení o něco jiná, protože na broadwayské uvedení se podoba představení ještě měnila.

ODKAZ