Lottin (ne)divadelní deníček: listopad a prosinec 2016
Mám pocit, jako by mi poslední dva měsíce proklouzly pod prsty a já ani nevím jak....snad proto jsou spojené dohromady, protože jsem je sotva zaregistrovala a už jsou zase pryč.
Nutno podotknout, že tyto měsíce je to hlavně Mahenovo a Janáčkovo divadlo ze všech úhlů, takže nic nového, ale varovala jsem vás. :D
Začínáme hledištěm Janáčkova divadla. Awesome. Wow. :D Tohle je z Modrovousova hradu a musím vám říct, že tahle místa nemám ráda. Na fotce to není vidět, ale jsou před pozlaceným zábradlím, které takovým drobným lidem jako já, blokuje aspoň třetinu jeviště.
Výjimečně jsem po představení odjížděla z tramvajové zastávky s krásným výhledem na divadlo. Tak jsem to cvakla. Zase divadlo, wooow. :D
Když je Mozart vás nejoblíbenější skladatel a vy jste na praxi v této budově....
Duch minulosti. Dávno nepoužívaný lístkový katalog.
Poprvé na brněnské muzikálové scéně Městského divadla! Zase fotka hlediště divadla! :D
Hrabání listí mě vnitřně nijak nenaplňuje, ale když je možnost vyfotit si zátiší s květinou....:D
Ani bych nespočítala kolik takových beden knih mi na praxi prošlo pod rukama. Byl to ráj. :D
Na praxi jsem pomáhala s přípravou akce na počest dne vězněných autorů, která se tematicky konala v bývalé věznici v nechvale proslulé brněnské čtvrti Cejl. Zastavil se tam čas a urputně se tam drží duch komunismu. A byla tam zima. :D
Národní divadlo Brno spolupracuje s Obchodním domem Vaňkovka a tak má svůj plakát už i pan ředitel Martin Glaser a sólistka baletu Klaudia Radačovská. Pan ředitel tam vypadá jako divadelní James Bond je to super cool plakát. :D
Taky se mi svěřil, že díky tomu plakátu dostal přezdívku Kluk z plakátu. Jo. Já mluvila s ředitelem NdB. JO! :D
Tahle knížka na praxi mě zvlášť okouzlila. Existuje celá knížka o sněžných vílách! Je celá třpytivá a nádherná. :)
Zdobení vánočního stromečku v Brně. :)
Víc lidí než na Kátě Kabanové jsem v divadle ještě neviděla. Fíha.
Ach, podívejte se na tu mediální hvězdu. Not really. Ale pořád z toho mám radost. :D
Měla jsem možnost položit dvě otázky režisérovi Čerta a Káči, Jiřímu Heřmanovi.
Měla jsem i možnot krátce si s ním pohovořit a byl super super milý. Tučným písmem milý. Milý.
Den poté, co jsem šla na Káťu, jsem byla v hudební knihovně a na co jsem při řazení partitur nenarazila? Přišlo mi to tak ohromné, že jsem si to musela vyfotit. :D
Adventní věnec, neboli adventní čára, kterou jsem letos vyrobila.
Pohled z lóže, ve které jsem seděla na premiéře Čerta a Káči. Prakticky jsem seděla na jevišti. Bylo to ohromné.
Impozantní Mahenovo divadlo.
Šmíruju hudebníky, nic nového.
Nádherná opona Louskáčka.
Tak tady jsem se v Dětské literatuře rozněžnila. Méďa Pusík! :D
Je to tak. V prosinci jsem se v podstatě přestěhovala do Mahenova divadla.
Pohled na svět z prezidentské lóže.
Nicméně i tam svět může zkysnout, když tam spolu s vámi sedí nevychované puberťačky.
Ježíšek od spolužaček. Dva andílci, veliký dárek v podobě Cizinky a....ano, jsem odteď majitelkou placky s Adamem Plachetkou. Za to si Ježíšek vysloužil velice uznalý pohled. :D
Miluju vánoční svíčky. Ale superfůramoc! Jak teď píšu, jedna mi tu hoří. Tahle vypadá jako by byla celá z perníku a zrovna tak i voní. :)
Poslední z divadla, fakt. Věc Makropulos z první řady. :)
Mé divadelní TOP 6 za rok 2016. :)
Na to mohu říct jen - KONEČNĚ. :D Přečteno v ten samý den, kdy jsem ji dostala. Třikrát jsem během četby brečela. :D Moc se mi líbila, ale musím říct, že jistý prvek zápletky se mi moc nelíbil, protože byl jako z průměrné fanfikce (kdo to četl tak schválně, jeslti uhodne, nad čím jsem tam ohrnovala nosík. Napovím, byla to jedna postava. :D).
*Chluby chluby* Mám plakáty Čerta a Káči podepsané obsazením + panem dirigentema a režisérem. :)
Mám nový lustr. Tuze jsem toužila po takovém tom solidním divadelním křišťálovém lustru, ale bohužel mi nebyl povolen. Tak mám lustr, který by se dal považovat za moderní verzi zmiňovaného. :)
Kniha měsíce: Zmiňovaný Harry Potter. Nic jiného co jsem četla by přece nemohlo přebít Harryho Pottera, to dá rozum.
Z audio knih bych zmínila Inferno od Dana Browna. Zápletky jeho příběhů jsou úžasné a fascinující a obdivuji kolik práce dává související rešerše. Vytkla bych ale plochost jeho postav. Zvlášť na hlavním hrdinovi jde vidět, že je to takové autorovo vylepšené já, po kterém po bondovsku touží každá žena, na kterou narazí, což mě už chvílemi fakt baví. :D
Seriál měsíce: Dokoukala jsem Penny Dreadful a poslední třetí série byla fakt hodně slabá a nebavila mě. Oceňuji jen konec, který hezky a s důstojností uzavřel příběhy všech hlavních hrdinů. Dále jsem viděla první sérii Victorie, která se mi líbila fakt hodně, jen tedy těžce nesu odchod lorda Melbourna ze scény. Potom jsem viděla i všechny díly The Crown, kde oceňuji vylíčení členů královské rodiny bez patosu a příkras a zároveň skvělé vykreslení politického prostředí. A obsazení je perfektní. Těžko mezi těmi dvěma volit, jen vím, že Penny Dreadful seriálem měsíce není určitě. :D
Film měsíce: Dala jsem se na toho Browna, tak jsem se podívala i na dvě filmové zpracování jeho knih - Šifru mistra Leonarda a Andělé a démony. A ty filmy se mi fakt hodně líbily. Tom Hanks je perfektní Langdon. Ewan McGregor zase dokonalý Camerlengo. Ty filmy se nezvykle drží své knižní předlohy což oceňuji a když už nějaká odbočení od knihy jsou, tak jsou pro dobro věci. Viz žádná romantická zápletka mezi hlavními hrdiny v Šifře, pouze naznačení citů, které zůstávají platonickými a vystřižení úplně šílené vedlejší zápletky Camerlenga v Andělech a démonech, což jsem rovněž hluboce ocenila, protože fakt nevím, jak tohle mohl Brown ve vší serióznosti napsat. Sorry not sorry. :D
Video měsíce: Tak když jsem tady zmiňovala toho Plachetku....here, Plachetka v Cosi fan tutte v milánské La Scale. :D
(Víte, že je to první a jediný Čech, který do svých třiceti let stihl působit na všech čtyřech TOP operních scénách? Tedy Vídeňské státní opeře, La Scale, Metropolitní opeře a Královské opeře v Londýně. Ten pán je krutopřísně skvělý.)
Óó, hudebně-divadelní-knižní dva měsíce!
OdpovědětVymazatAch, tu praxi ti závidím. Jak to na těch fotkách vidím, tak bych se cítila jako v ráji. :-D
Do Mahenova divadla bych se měla někdy jít podívat. Škoda, že to mám z ruky. (No... tak moc z ruky to nemám, ale nemám odvahu zajet si autem sama do Brna a z tama v noci zase zpět. A navíc, taťka by mi auto na tu štreku nejspíš nesvěřil.)
Hehe, tak vidím, že v Janáčkově se publikum moc nezměnilo - před začátkem i o přestávkách je nejvíc lidí v bufetu/baru. :D
Jééé, "patronka inscenace" - není to krásné oslovení? (Je. :D)
Jůůů, krásná adventní čára. :-D
Áááá, opona k Louskáčkovi vypadá přímo magicky :-)
Zrovna tento týden jsem v knihovně přemýšlela nad tím, jestli si nemám Cizinku půjčit. (Nakonec jsem ji smutně vracela zpátky do regálu.)
Já obecně mám ráda svíčky. Na privátě mám rovnou tři sklenice na čarové svíčky a letos jsem dostala tři další (tentokrát na ty klasické). Čajové mám s vůní jablka a skořice (pro Vánoce přímo ideální), z těch klasických vanilku, lesní ovoce a "čerstvou bavlnu". :D
Tyjo, ta tvoje vánoční svíčka opravdu vypadá jako z perníku. :-)
Z těch programů se mi nejvíc líbí obálky: Tosca a Don Giovanni.
Prokleté dítě jsem taky dostala. Hm... tipla bych si: Draco Malfoy? (Zrovna na jeho chování si mi stěžovali dva kamarádi, co Prokleté dítě přečetli.)
I plakáty s podpisy jsi dostala!
Krásný lustr.
HP se těžko přebíjí. :-)
Inferno stále odkládám na dobu neurčito.
The Crown jsem ještě neviděla. A z "langdonových" filmů jsem viděla jen Šifru mistra Leonarda (kdysi dávno v kině, takže si film pamatuji jenom matně). Ehm, je to sice pár let, co jsem četla Anděle a démony, ale nevybavuji si žádnou šílenou zápletku Camerlenga. Andělé a démoni se mi ze všech knih o Robertu Langdonovi líbili nejvíc. (Zato Ztacený symbol pro mě byl obrovské zklamání.)
A Plachetka jako borec nakonec! (To jsem vůbec netušila. Máme být na co pyšní. :-D)
Já ty tvoje divadelní zážitky tak závidím :) Už by ti pomalu mohli nabídnout tvou vlastní lóži :DAdventní čára se ti moc povedla :)Já Prokletému dítěti stále odolávám, ze všech stran slyším, že je to taková ne moc vydařená fanfikce.Inferno jsem četla, nebylo špatné, ale mým favoritem od Browna jsou Andělé a démoni, nejen kniha, ale i film, protože Ewan McGregor v sutaně... ehm... :D Byl úžasný :DPenny Dreadful jsem viděla první díl a přestalo mě to bavit už v tom prvním, takže pokračovat asi nebudu :D Zato na Victorii i The Crown se chystám a doufám, že se mi to bude líbit.Co se týče té vyřazené zápletky s camerlengem- máš na mysli to, že byl synem papeže? Mně tahle zápletka, ač je skutečně šílená, ve filmu právě hodně chyběla, protože takhle camerlengo vypadal jen jako šílenec, který chce zničit církev zevnitř v podstatě bezdůvodně, ale v knize bylo jeho motivací obrovské zklamání z pokrytectví papeže, člověka, kterého roky obdivoval. Také jeho sebevražda ve filmu vypadá jako akt zbabělce, který utíká před trestem za jeho zločiny, ale v knize spáchal sebevraždu proto, že poté, co mu sdělili pravdu o tom, že tím dítětem papeže je on sám, zhroutilo se mu vlastně úplně všechno, celý svět, došlo mu, že zavraždil vlastního otce. V podstatě ta jeho sebevražda je trochu jako skok Javerta do Seiny- oba si uvědomili, že jejich pohled na to, co je správné a co není, byl úplně chybný a že svým chováním někomu ublížili a zhroutil se jim celý svět. Tím, že tohle vynechali, udělali z postavy camerlenga ještě většího zloducha, než byl v knize.
OdpovědětVymazat[1]: Praxe byla fakt nádherná, ale občas tam byly nudné dny, nebudu kecat. Třeba ty dny, kdy jsem osm hodin jen razítkovala knížky až jsem z toho měla puchýř...to bylo interesantní. :D
OdpovědětVymazatMahenovo divadlo je fakt kouzelné, ta zlatá výzdoba a rudě vypolstrovaná sedadla a lóže, obrovitý křišťálový lustr....prostě perfektní. Ale zase věřím, že s tou noční přepravou to není ideální.
Mě zase stresuje jen se v noci vracet Brnem zpět na intr. Člověk v ty hodiny občas potká různé druhy lidí. :D
Jojo, bufety jsou přestávkový hit. :D Upřímně řečeno to moc nechápu. Všechno tam stojí aspoň třikrát tolik co obyčejně. :D
Jojo, člověk se fakt cítí dobře, když mu dají tak pěkné oslovení. :D :D
Děkuji za pochvalu adventní čáry. :D
Svíčkou s vůní čerstvé bavlny jsi mě dostala. Myslela jsem si, že jsem snad jediný člověk na světě, co takovouhle vůni svíčky vlastní. :D Je moje oblíbená při relaxu ve vaně. Nad hlavou mi obvykle visí prádlo na sušáku, do toho voní svíčka "čerstvá bavlna" - připadám si jako v prádelně. :D :D :D
Jojo, ty programy jsou moc pěkné, teda kromě toho Traviaty. :D Nechci být zlá, ale ten je takový random a vůbec nevypadá divadelně. :D
Malfoy to nebyl. Vlastně se mi tam jeho postava docela líbila a bylo mi ho líto. Jsem podle všeho v menšině. :D Štvala mě Delphi a to čí byla. :D
Šílenou zápletkou Camerlenga viz komentář Ali. :D
Plachetka je fakt krutopřísnej! :D[2]: Ano. Měli. V tomto roce jsem tam byla osmnáctkrát. To by na lóži jako stačit mělo. Ale to oni nesmí, no. Příspěvková organizace nesmí dát zadarmo vůbec nic, je to mrzuté. :D
Děkuji, nejsem moc DIY člověk, takže pochvala čáry mě těší. :D Ne že by to byla nějaká atomová věda. :D
Jakože...kdyby pro mě HP neznamenal to co znamená, asi bych tou knížkou moc ohromená nebyla. Sentiment tu hrál takových 70% :D. Nápad byl ze začátku dobrý, potom se poněkud ohrál, postavy byly napsané bezchybně, tady se nedá vytknout nic (z mého úhlu pohledu :D), ale že tam jsou prvky jako z průměrné fanfikce...ano, s tím se nedá polemizovat, to je prostě fakt. :D
Ewan McGregor....ano....ten byl....jo....chápu. :D (*Srdíčkové oči*)
Já Penny Dreadful v jisté fázi sledovala už jen ze setrvačnosti...nedá se říct, že bych to úplně doporučila, no. :D Victoria i The Crown je podle mě úplně top, to se mi líbilo hodně. :)
Přesně na to jsem s Camerlengem myslela. Na jednu stranu chápu tvoji pointu, na druhou stranu si říkám, že Brown spáchal menší overkill tím umělým oplodněním...to se tak strašně bál napsat, že by papež (tehdy navíc ještě ani ne papež, ale biskup) měl sex? Tahle pasáž tohohle příběhu mi vadila spíš než ten samotný fakt, že to byl jeho syn. Prostě mi to přišlo tak over the top, až jsem nad tím zakroutila hlavou. A taky jsem ráda, že ve filmu vynechali ten Langdonův heroický výkon ve vrtulníku a prostě ho jen nechali stát na zemi. :D Knižní Langdon se občas chová až moc jako James Bond.
[3]: Jo, s tím seskokem z vrtulníku s nějakým kusem hadru (či co to bylo) nad hlavou udělali dobře, že ho do filmu nedali, to byla fakt strašná blbost :D Když jsem četla knížku, tak u téhle pasáže jsem fakt nevěřila vlastním očím :D
OdpovědětVymazatNo to byla fakt síla. A taky ve filmu vynechali to, že Langdon měl s hlavní ženskou hrdinkou na konci poměr, jen proto, aby o ni v další knížce už nepadlo ani slovo. To jsem též ocenila. :D
OdpovědětVymazatSyn papeže? Ehm... asi trpím pořádnou sklerózou, to si vůbec nevybavuju. :-)
OdpovědětVymazatPS: Ale ve Ztraceném symbolu si nic Langdon nezačal s hlavní ženskou hrdinkou. Nebo jo? (Jestli jo, tak to jen potvrzuje tvrzení o mojí skleróze.) :D
OdpovědětVymazatJojo, syn papeže přes umělé oplodnění. :D Na tohle já asi naopak nezapomenu už nikdy. :D
OdpovědětVymazatMusím se přiznat, že Ztracený symbol jsem ještě nečetla, nebo teda respektive neposlouchala, protože jsem si k Langdonovské sérii nic nevyhledávala a prostě předpokládala že pořadí filmů = pořadí knih, takže jsem ty knížky poslouchala v úplně blbém pořadí, což mě naštvalo, ale zase to ani nijak tu moji zkušenost neovlivnilo, protože na sebe zase tak moc nenavazují. Takže ke Ztracenému symbolu se teprve dostanu. :D
Tak to byl jeden obrovský divadelní přehršel koukám - který nikdy není na škodu! Hrozně moc se mi líbí jak často chodíš do národního! Já jsem "doma" spíše v alternativním divadle - malé, nehonosné, přesto kouzelné! Ale je to především v tom, že NDM stojí za pendrek... :-/
OdpovědětVymazatKnižních dárečků není nikdy dost! A placka je luxusní!!!
A závidím ti tu brigádu! A jako historik ti závidím ten Cejl - to muselo být pořádně intenzivní!
Fíha, fakt? Já teda z NDM žádné zkušenosti nemám, jen jsem četla pár recenzí a nevypadaly špatně....ale osobní zkušenost je samozřejmě víc, než nějaká recenze.
OdpovědětVymazatJooo, ta placka! To byl gól! :D
Obojí bylo super. :) Jojo, z Cejlu běhal mráz po zádech, jen vcházet tam takovou ponurou chodbou bylo zvláštní.
No ono jde hlavně o činohry - operu jsem tam žádnou neviděla. Hodně mě zklamala jejich Balada pro banditu - strašně moc chtěli být originální, ale přitom se úzkostlivě drželi za sukně filmové adaptace, což ve výsledku působilo hrozně. Jediné, co se mi líbilo, byla inscenace Jak je důležité míti Filipa, tady jsem se opravdu od srdce zasmála. A uznávám, že i Pygmalion měl skvělé pasáže, ale zkrátka když tohle srovnáš s komorní scénou - je to nesrovnatelně velký rozdíl. I co se repertoáru týče, přijdeš si na díla velkých klasiků, o kterých jsi nevěděla, že byla napsána (jako třeba Něco za něco od Shakespeara, nebo Lidská tragikomedie od Klímy), ale i na věci, které by pro tebe byly velkou neznámou - dílka dost zajímavá na to, aby byla umělecky zpracována, ale málo honosná pro velká divadla, jež potřebují velké činy a city, namísto běžných maličkostí, jež mají ve výsledku fatální dopad na život, nebo potřebují alespoň slavné jméno. V alternativě si přijdeš na dílka, která jsou hrána s citem a celkově ta malost té scény i hlediště tomu dodává na atmosféře. Zkrátka jako bys s těmi herci byla jedna rodina.
OdpovědětVymazatPřirovnala bych rozdíl mezi např. Novou Arénou a mezi činohrou NDM ke studentským filmům z FAMU (absolutně jsem se do těchto 30minutových shortfilmů s palčivou pointou zamilovala) a k tzv. "televizním rychlokvaškám".