Lottin (ne)divadelní deníček: Don Giovanni počtvrté
Skoro bych nevěděla, co nového vám o inscenaci ještě napsat, ale nebojte se (vám je to jedno, já vím), já si poradím! :D
Tak začnu informací, že jsem seděla v první řadě vlevo, což je důležité, protože většina akce se odehrává právě v levé části jeviště (z pohledu diváků).
Jo a během představení mi začal trochu blbnout mobil a vibroval (JÁ MĚLA VYPNUTÉ ZVUKY, ALE ON SE ZBLÁNIL, OK?) a myslím, že si toho všiml Roman Hoza, takže rip me.
Tolik ke zcela random poznámkám na úvod.
Začnu publikem. To ten večer bylo fakt divné - atmosféra v divadle ten večer prostě nějak nebyla. Já zatím na všech představeních Dona zažila strašně nadšené lidi a hodně energie z obou stran, ale ten večer to tam nebylo. Já jsem musela normálně iniciovat devadesát procent všech potlesků, protože ti lidi by tam jinak seděli jak pecky. A to pro mě bylo trochu utrpení, protože já na sebe nerada upozorňuju a tímhle na sebe upozorňujete úplně celé divadlo. :D Ale vzala jsem si jako osobní selhání, když po jedné árii museli diváky roztleskávat HUDEBNÍCI, když začali tleskat sami/poklepávat smyčci, což teda bylo moc. Já nejsem ignorant, co se musí roztleskávat orchestrem, děkuju pěkně, a převzala jsem to tedy na sebe.
Zpěváci sami mi přišli takoví přešlí, protože snad polovina z nich byla nemocná a během představení pokašlávali. (Ne přímo během zpěvu, samozřejmě.)
Roman Hoza jako Giovanni byl o něco méně energický než posledně, ale myslím, že to nebylo jím, ale spíš výměnou ženské části obsazení a troufla bych si tvrdit, že se ještě nestihli společně sehrát.
Elvíru zpívala Veronika Hajnová Fialová a odhaduju, že asi neměla moc času na zkoušení, protože občas na jevišti tápala a ostatní ji museli nenápadně navádět. Trochu vtipné bylo, když nakráčela k Anně a Ottaviovi dřív, než měla, takže ti dva museli urputně předstírat, že ji nevidí, ačkoliv stála přímo vedle nich. :D
Annu zpívala Petra Alvarez Šimková a vedle ní vystoupil jako Ottavio Aleš Briscein. Nu, asi víte, že Aleše Brisceina jsem už viděla opakovaně ve vícero rolích a pokaždé mi z toho vyšel krásný pěvecký zážitek, ale škrobený herecký dojem. Když vedle něj zpívala Jana Šrejma Kačírková, tak se to tak nějak ztrácelo, protože ona si všechny scény ukradla pro sebe a bylo. Ale Petra Alverez Šimková byla v roli spíše statická, neuměla tolik projevovat emoce a v kombinaci s Alešem Brisceinem to byl hodně chladný pár. Upřímně řečeno mi některé jejich interpretační postupy připadaly až úsměvné a prostě jsem jim nějak nevěřila ani slovo, případně mi cukaly koutky. Ale zpívali fakt nádherně, zvlášť u Petry Alvarez Šimkové musím vyzdvihnout, že byla očividně hodně nachlazená a přesto zpívala jako anděl, za což ji publikum ocenilo asi nejvřelejším potleskem večera (což bylo co říct, vzhledem k tomu, co jsem psala výše). Mě je hrozně líto někoho kritizovat, ale prostě takové jsem z toho měla pocity.
Jan Šťáva jako Leporello si pro sebe opět ukradl celou operu, jak on už to tak ve svých rolích dělává. Nicméně i on o něco ubral oproti předchozím představením a opět bych to přisoudila jakési nesehranosti obsazení, které se teď hodně změnilo a bohužel ne tak úplně k mému nadšení, protože to stávající bylo prostě perfektní, hrozně jsem se do nich jako sestavy zamilovala a tím pádem už jsem zaujatá. :( :D
Závěrem: nebylo to špatné představení, ale já jsem ten večer do divadla dorazila s hodně vysokými očekáváními vzhledem k předchozím zkušenostem a ten perfektní zážitek se tentokrát nekonal, bylo to prostě jen ok. Něco nehmatatelného ve vzduchu, přenos energie z jeviště k divákům a naopak z hlediště zpěvákům nějak nefungoval, to nové obsazení do sebe nezapadlo tak hladce jako to minulé. Ale přesto brněnského Dona Giovanniho i nadále vřele doporučuji, protože i to v mých očích slabší představení, bylo pořád na velmi vysoké úrovni! :)
(Ještěže to nikdo nečte, připadám si provinile. :D)
Vida, ty jsi kritická? :-O To už muselo být jó zklamání! :D
OdpovědětVymazatObčas přemýšlím, jestli nejsme jen moc primitivní diváci, co se opery týče, když nám tolik sejde na hereckém výkonu. Ale představa, že má k sobě pan Briscein statickou partnerku, mě naplňuje nezměrnou hrůzou z hrozící nudy. :D
S diváky mám spíš zkušenost, že ve většině případů jsou spíš pasivní. :-)
OdpovědětVymazatČekala jsem, že tento článek bude plný ovací - soudila jsem tak podle názvu :D - a místo toho je tu kritika. (Nevídaná věc u Giovanniho. :D) Ale určitě jsi ráda za tu možnost srovnání, viď že jo? :D :D
Zní to, že ten večer byly unavené obě strany. :-)
Já si v divadle vypínám mobil. Po tvojí zkušenosti u svého preventivní opatření setrvám. :D :D
Já vím, je to šokující! Článek o Donu Giovannim a žádné ódy. Omg. :D Musím si z toho jít lehnout. :D
OdpovědětVymazat