Doctor Who, mad man with a box

"Lottino kino" zelo tak dlouho prázdnotou poněvadž jsem se opět zapomněla u seriálu a nezbyl čas na filmy. Tentokrát se jedná o, co se britských zemí týče, naprosto kultovní záležitost - Doktora Who. Dovolím si to vyskloňovat po česky s ká. :D

Tenhle seriál s padesátiletou tradicí se dá rozdělit na dvě skupiny. Nejprve klasické série Doktora, které se natáčely v letech 1963 - 1989 a následný velký comeback Doktora v roce 2005 až do současnosti a počítáme. Ve chvíli, kdy píšu tenhle článek jsme u osmé série osmé naposledy odvysílané epizody. Cool. :D

Přiznám se, že z klasického Doktora jsem neviděla jediný díl, takže o něm nemohu vůbec soudit, co se nových sérií týče, tak tu bych ještě rozdělila na další dvě podskupinky. Éra hlavního scénaristy Russella T Daviese (devátý a desátý Doktor) a Stevena Moffatta (jedenáctý a dvanáctý Doktor). Ono se vám to může zdát, jakože do toho už moc šťourám, ale podle mě byl ten rozdíl v atmosféře seriálu docela citelný, když se tito dva pánové prostřídali ve svých pozicích. Ani jsem během sledování v tu chvíli netušila, čím je to způsobeno, ale docela jsem to pocítila. Ale když je někdo whovian, musí si na změny zvykat. Pravidelné, hůř či lépe snášené změny. Ale k tomu za chvíli.

Článek se stejně jako v případě jiné slavné BBC TV show Sherlocka pokusím udělat nespoileroidní.

---

Vždycky když se mi někdo pokusil vysvětlit, o čem DW vlastně je, moc jsem si z toho neodnesla, takže na úvod říkám, že Doktora si asi prostě musíte pustit sami a udělat si svůj obrázek.

Nicméně děj se točí kolem Doktora, muže klamajícího tělem. Rozhodně byste mu netipovali jeho 900 let (v osmé sérii už je mu dokonce 2 000 let). Je totiž Time Lord/Pán času a ačkoliv vypadá jako člověk, je to mimozemšťan jako vyšitý. Pánové času jsou mnohem starší než lidé, takže v podstatě lžu, když říkám, že Doktor vypadá jako normální člověk, ve skutečnosti lidé vypadají jako Pánové času. :D S tím rozdílem, že my máme jen jedno srdce a on dvě.

Doktor pochází z planety jménem Gallifrey, která byla bohužel zničela ve velké Časové válce proti Dalekům, robotům neschopných jakýmkoliv citům. Jeho minulost je velká neznámá, ze které se v průběhu seriálu nic moc nepoodhalí, protože právě to mystično dotváří kouzlo jeho charakteru. Ostatně i jeho pravé jméno téměř nikdo nezná, pro všechny je Doktor. Doktor kdo? Prostě Doktor.

Tajemství dlouhověkosti Doktora spočívá v jeho schopnosti regenerace. Ve chvíli kdy zestárne, nebo následkem zranění se celé jeho tělo, každičká buňka totálně změní. Aka, vymění hlavního herce. :D V tom spočívá největší kouzlo a originalita seriálu. Kde jinde se vám mění hlavní herec, ačkoliv postava zůstává stejná?

I když žádný Doktor není jako ten předcházející. Poté, co se Doktor změní, proměnou si projde i jeho osobnost. Stále je to ten samý muž se stejnými vzpomínkami a stejnou minulostí, ale z jeho komplexního charakteru se pro danou regeneraci vypíchne jiná vlastnost jako ta stěžejní. Některý Doktor se může chovat více "mimozemsky" než druhý, některý vyniká obvzlášť velikou dávkou soucitu a zármutku nad svojí minulostí, další se zase naopak na to všechno snaží zapomenout a chová se tak bezstarostně, až působí dětinsky. A potom do protikladu přijde Doktor u kterého je vyzdvihnuta temná stránka jeho osobnosti a lidé si ho mylně interpretují jako bezcitného. A tak seriál vydržel celé ty roky. Každý herec vnese závan čerstvého vzduchu do show, která běží už tak dlouho. Jak říkám, já zdaleka všechny Doktory neviděla. Současný Doktor, Peter Capaldi, je číslo dvanáct, moji Doktoři byli akorát čtyři. Ano, říkám "moji Doktoři". Každý whovian má tak trochu tendence si Doktory přivlastňovat a předtavovat si, že jsme jejich společníci, to není vůbec nic neobvyklého. Vůbec.

Doktor vlastní modrou policejní budku, která je uvnitř větší než navenek. A není to kdejaká budka, je to TARDIS, loď se kterou Doktor cestuje napříč celým vesmírem a nejen to - umí se pohybovat i časem.

Nejsvětším prokletím Doktora je jeho věčná osamělost a tak, když mu osud do cesty vloží nějakou zajímavou osobnost, někoho, kdo by ho mohl učinit lepším, nabídne takovému člověku, aby cestoval s ním. Nemusí se to tak zdát, ale Doktor někoho sebou přímo potřebuje. Nemůže být sám, občas potřebuje někoho kdo by ho....zastavil.

Společníci, většinou společnice, Doktora jsou pak vypravěči - na děj a především na Doktora samotného pak pohlížíme jejich očima. První epizoda nových sérií je kupříkladu pojmenovaná Rose, po společnici, se kterou se Doktor v oné epizodě seznámí.

Rose je mladá dívka, spokojená avšak lehce znuděná životem. Ráno vstane, jde do práce v obchodním domě, jde na svačinu se svým přítelem Mickeym, nasedne na autobus, dá si rybu s hranolkami, podívá se na televizi a jde spát. A pak znova a znova. Nemá maturitu, ani nijak zvlášť perspektivní životní vyhlídky. Žije s matkou, která je milující, starostlivá, ochranitelská, ale na druhou stranu trochu i kapánek výstřední.

Série stereotopu je prolomena jednoho šíleného dne, kdy Rose v obchoďáku napadnou plastové figuríny na oblečení. Objevuje se tajemný muž, který ji zachraňuje - Doktor.

A tak začíná kolotoč dobrodružství, více či méně šílených zážitků z daleké budnoucnosti či minulosti a samozřejmě nejedny těžké časy se zachraňováním planety, lidské rasy a tak dále.

Ale pokud si myslíte, že tohle je hlavní dějovou náplní DW, tak ne. Já bych tenhle sci-fi žánr ani sama o sobě tolik nebaštila, čistě že se spíše zaměřuji na jiné věci. Ale každý díl má v sobě podtext skrytý ať už v samotné osobnosti Doktora, či ve způsobu jakým s ním my lidé zacházíme - a ne vždycky jsme vděční, co si budeme - nebo už v ději samotném.

Mě osobně se nejvíc dotkla otázka lidských předsudků tak bravurně ztvárněná v epizodě The Rebel Flesh, kde jsem se opravdu cítila rozhořčená a rozlítostněná, na druhou stranu jsem si musela v koutku duše přiznat, že bych se asi chovala zrovna tak, jako postava, kterou jsem za její chování tak trochu odsuzovala.

Dále je dojímavá Doktorova nezdolná víra v lidstvo, ačkoliv jsme ho už nejednou zklamali, ačkoliv jsme občas tak sobečtí....

V obsazení Doktora občas uvidíme i hvězdné návštěvy, především co se asi vánočních speciálů týče. Mě v paměti uvízli především Kylie Minogue, Katherine Jenkins a David Morrissey, ale těch jmen je skutečně víc a víc.

Pomalu se dostávám ke konečnému hodnocení, ve kerém jsem se poprvé v historii téhle rubriky nechystala udělit plný počet hvězdiček, ale nakonec jsem se rozmyslela. Víte, ne všechny epizody mě tak docela nadchly a musím se přiznat, že u některých jsem se občas (zřídka, ale přece) i nudila. Myslím, že to absolutně není chyba ani scénaristů, ani herců, ale čistě proto, že se projevil můj vztah nevztah se sci-fi a některé dějové zápletky prostě nebyly můj šálek kávy.

Jenže právě běžící osmá série mě soustavně přesvědčuje abych těch pět hvězdiček dala. Kombinace nového Doktora Petera Capaldiho, jeho ponurejší verze charakteru, unikátního vztahu a chemie se společnicí Clarou, děje, který se mi zatím velmi líbí.....aaach, ten seriál mě nejvíc strhnul ve chvíli, kdy už jsem myslela, že mě na DW nic, ale vůbec nic nedovede překvapit. A ono....Je to kouzlo. Doctor Who je čisté kouzlo.

Takže těch 5/5 hvězdiček nakonec přece jen bez váhání dávám. :)