Letní pohádka o Barbaře Jane

"Asi....asi jsme to vážně zvládli." otřela si Lotte čelo gestem nanejvýš vyčerpaného člověka a sesula se na židli vedle Ramina.

"Zvládli." odkýval Ramin jako ozvěna a unaveně zíral na dort číslo 20. "Víš, nevěřil bych, že ho sem vážně dostaneme až na dvacátý pokus."

"Neuvěřitelné číslo." pokývala hlavou Lotte.

"Myslím, že jsme nad tím strávili celý den." povzdechl si unaveně pan Ká.

"Do prkna! My nad tím strávili víc, než jsme rozhodně potřebovali!" zavřískala Lotte vzápětí.

"Jak to - zív - myslíš?"

"TA SVATBA JE ZA ČTVRT HODINY!!!"

---

"Co moje šaty? Co moje vlasy? Co moje šperky?" chrlila ze sebe Barbara neskutečnou rychlostí, mezitím co se otáčela před velikým zrcadlem.

"Všechno je perfektní." kývaly chodící zmrzliny, pardon družičky, mezi kterými velmi nápadně a bolestně chyběla Lotte, ovšem nikdo si toho jaksi nevšiml.

"Asi začínám být trochu nervózní." vzdychla Barbara a zadívala se zamyšleně z okna. "Manželství - to je velký krok. A pak...."

"Alenoták! Nejvyšší čas, že jsem přišla, už začínáš mluvit z cesty!" vtrhla dovnitř během zrudlá Lotte.

"Lotte! Já si říkala, že tu něco chybí, ale pořád jsem si nějak nemohla vybavit co to bylo. Kde se flákáš?!"

"Jen jsem dolaďovala poslední detaily a...a tak." uculila se Lotte nepřesvědčivě a snažila se uhladit načechranou sukni. Marně.

"A co hmmm....Hadley?" prohodila Barbara nenápadně.

"Neměla bych ti to říkat." protočila Lotte oči. "Ale je s Raminem, no. Prý od něj chce....pár rad do manželství, Ramin je přece jen....ženatýžeano." broukla podrážděně, ale když na ni vzhlédla, zatleskala. "Vypadáš fakt fest suprčupr!"

"Díky, Lotte!"

"Takže: nikdy v ničem nevypadá tlustě. Všechno jí sluší. Ten nový účes - parádní. Nové šaty - neboj, drahá, nebyly moc drahé, navíc v nich vypadáš skvěle. Když to říkáš, musíš se vážně tvářit nadšeně, protože ona se jinak půjde ZASE převléct a někdy na tyhle operace zkrátka není čas, chápeš? Málem jsem takhle kvůli ní pozdě přišel na pětadvacítku!"

"To kvůli tomu jsi se zdržel?"

"No fakt! Věřil by jsi tomu?"

V Hadleyho šatně vládla docela jiná atmosféra. Navzdory všemu, co do něj valil Ramin se Hadley nepřestával culit a kvůli přiznání s pětadvacítkou si z Ramina přátelsky utahoval. Ramina až zaráželo, nakolik on je v pohodě a on před pár lety nebyl.

Tá-da-da-dam-tá-da-da-dam!

Ten známý pochod, které ničí srdce nenechá chladným. Ten slavný, přeslavný den, milé děti, kdy se dva životy spojí poutem manželským, nebyl ničím rušen, překvapivě ani trapnou chvilkou kdy by se Ramin musel doznávat, že ztratil prsteny, neboť jak se již vyjasnilo, šťastně je našel ve zlatnictví, kde je Lotte nechala ještě vyčistit.

Překrásným kostelem zaznělo dvakrát "ano" a novomanželé Fraserovi mohou vesele vyjít vstříc novému, nepochybně bláznivému životu.