Hromový potlesk, prosím!

Scéna se znovu rozsvítí a na pódium, postupně od nejmenších rolích, po ty nejhlavnější vstupují herci s rozzářenými obličeji. Ostatně není divu, obrovská RAH je celá na nohou a ze všech stran se ozývá hromový potlesk a nadšený jásot. Jak je tomu koneckonců u Fantoma Opery dobrým zvykem.

Jak jsem již zmiňovala, mezi herci vidíme jen samé známé tváře. Celia Graham (Christine v POTO a LND), Robyn North (Christine v POTO), Sofia Escobar (současná Christime v POTO), Katie Hall (současná alternující Christine v POTO) a mnoho dalších...

---

Po skupinových příchodech, přichází větší role, které si mohou potlesku užít jen a jen pro sebe. Nejdříve naše Meg (Daisy Maywood), následována hlavním tanečníkem (Sergei Polunin), posléze madame Giry (Liz Robertson), Piangi (Wynne Evans) s Carlottou (Wendy Ferguson) a nevěřící Tomášové ředitelé (Barry James, Gareth Snook). Ti pokývnou ostatním a hlouček se rozestoupí do čestné uličky pro Raoula (Hadley Fraser), Christine (Sierra Boggess) a jako poslední za ohlušujícího ječení přichází Erik (Ramin Karimloo).

A to je prosím, za normálních okolností konec. Herci zamávají, opona se stáhne...

Ovšem přirozeně, že při této výjimečné údalosti, tomu nebyl konec. Herci se pomalu začali vytrácet aby udělali prostor, pro osobu, která se za dramatické hudby pomalu vynořila ze stínu. Nebyl to nikdo jiný než Andrew Lloyd Webber.

Jeho řeč byla velmi dojímavá, jako vždy a shrnul toho v ní opravdu moc. Jeho začátky s divadlem, poděkování těm, kteří už bohužel nejsou mezi námi, ale velkým dílem se podíleli na Fantomovi ( Maria Björnson - design scény, Steve Barton - originální Raoul).

Na závěr i velký dík pro producenta (Cameron Mackintosh) a režiséra (Harold Prince) muzikálu.

Aby sir Webber nebyl na pódiu stále tak osamocený, přizval si k sobě tvůrčí tým, aneb ti, kdo stojí v pozadí, ale i jim patří velký potlesk. Již zmínění pánové Mackintosh a Prince, textař Charles Hart, choreografka Gillian Lynne, následováni mnoha dalšími...

Jako speciální překvapení - pódium si po nich převzali členové původního obsazení, ovšem bez naší hlavní dvojky. Pro ty byl vyhrazen speciální příchod ještě poté. Celá RAH byla jako u vytržení, když po dlouhých letech mohli být svědkem opětovného setkání Michaela Crawforda a Sarah Brightman na jednom jevišti.

Webber posléze trochu zažertoval, když řekl, že Sarah je docela dobrá na zpěv a že ji tedy přenechá jeviště. Posléze se rozezněla známá melodie titulní písně. A kdo bude Sarah dělat Fantoma? Michael Crawford to bohužel nebyl, Sarah si střihla tento duet hned s pěti Fantomy. Přirozeně tam byla naše hvězda večera Ramin Karimloo, současný londýnský Fantom John Owen-Jones, Fantom, který převezme tuto roli po Johnovi - Peter Jöback, australský reprezentant Anthony Warlow a originální kanadský Fantom Colm Wilkinson. Sarah po bouřlivém potlesku opustila pódium a naše skupinka Fantomů si ještě zapěla Music of the Night.

K oslavám patří i konfety, a v RAH nešetřili. Nešetřili tak moc, že chvílemi během představení se pár sneslo k zemi, i když se to právě nehodilo, například ve scéně, kdy Raoul páčí z Giryové rozumy.

Takže, po odzpívání celou RAH proběhly jiskry a puff, na pódium se snesla záplava konfet. A konec....

Velmi sladkým momentem se stalo, když si pro potlesk ještě naposledy prišla Ramierra, tím způsobem, že Ramin donesl Sierru na jeviště v náručí. Jen škoda, že jsem ještě tuto chvíli neviděla zaznamenanou na fotce či videu. Snad se toho ještě dočkáme. :)