Mozart L'Opera Rock aneb muzikál v hollywoodském stylu

Zemřel v pouhých pětatřiceti, ale jeho život bohatě vystačí na tlusté knihy, filmy, divadelní hry, opery a ano….i muzikály. Jeden máme relativně blízko, v sousedním Německu a Rakousku. Dnes se chci ale podívat o kousek dál, do teplejších krajin. Do svérázného světa francouzských muzikálů.

Příběh

Dějová linka muzikálu sleduje Mozartův život počínaje jeho sedmnáctým rokem v rodném Salzburgu. Do děje nás uvede zasněný houslista a sděluje nám, že Mozartův ochránce, princ Sisigmund, zemřel a Wolfgang plný nadějí a uměleckých snů se musí vypořádat s jeho nástupcem, který mu není nakloněn. Co víc, nenávidí hudbu.

Mozart spolu s matkou prchá do Mannheimu, kde chce pracovat na své opeře v němčině. Veškerou práci ale přeruší po setkání se svojí femme fatale, Aloisií Weberovou, aspirující operní zpěvačkou. Ve chvíli, kdy se o tom dozví Wolfgangův otec Leopold, zašle mu ze Salzburgu nepřátelský dopis. Wolfgang, který celý život usiloval o otcovu přízeň, Aloisii nešťastně opouští a vydává se do Paříže. Ta před ním ale zavře všechny svoje dveře a Wolfgangova matka, Anna Marie, umírá. Zdrcený Wolfgang se vrací domů a po cestě se znovu setkává s Aloisií. Zjišťuje, že je zasnoubená, což je poslední kapka. Upadá do hluboké deprese a vrací se k otci.

---

Druhé jednání se otevírá právě dialogem Wolfganga s Leopoldem. Wolfgang chce ze Salzburgu uprchnout a zkusit štěstí ve Vídni. Leopold mu to zakazuje a Wolfgang chce poslechnout, ale jeho volnomyšlenkářství je nakonec silnější. Štěstí mu konečně přeje a ve Vídni začíná sklízet úspěchy a císař Josef II. ho dokonce pověří složením opery. Dohledem nad mladým a nezkušeným skladatelem pověří dvorního skladatele Antonia Salieriho a hraběte Rosenberga, kteří Mozartovi od počátku nejsou nakloněni.

Když dva pánové dorazí na zkoušky, Wolfgang přijde pozdě, chová se ztřeštěně, pobíhá s děvčaty a chová se jako nezřízená střela. Tvrdý střet s Rosenbergem je nevyhnutelný. Wolfgang neudrží nervy na uzdě a začne na Rosenberga křičet. Hrabě se urazí a ostentavivně odchází ze zkoušky. Salieri se ale zdrží, aby Mozartovi sarkasticky zatleskal. Domnívá se, že Mozart Rosenberga urazil schválně, aby jim tak zabránil slyšet jeho dílo. "Doufám, že vaše hudba je tak velká, jako vaše ego, pane."

Wolfgang si takovou poznámku nenechá líbit a zadrží odcházejícího Salieriho. Předá mu celou partituru opery s tím, že on ji má v hlavě a může dirigovat z patra. Začne hrát svoji hudbu a Salieri ji zbožňuje a zároveň strašlivě nenávidí. Její krása mu způsobuje fyzickou i duševní bolest, ztrácí z ní rozum. Když Mozart dohraje, Salieri jen s obtížemi zachovává tvář. "Nezapomínejte kde je vaše místo a nebudeme mít problémy."

Wolfgang se mezitím navzdory zákazu svého otce ožení za Constanze Weberovou, Aloisiinu sestru a prožívá jedno z nejšťastnějších období života. Rosenberg a Salieri toho využívají a spřádají plány, jak prudký vzlet mladého muže zarazit. Úspěšně zajistí neúspěch jeho velké premiéry a zrovna tak i dalších dvou - Figarovy svatby a Dona Giovanniho. Mozarta postupně opouští přátele, s výjimkou libretisty Lorenza da Ponteho a Aloisie.

Za zničeným Mozartem přichází postava v masce a objednává pro svého pána dílo smrti, rekviem. Mozart přijímá, ale je přesvědčený, že postava v masce byla smrt, která mu přišla předpovědět brzký konec. Krátce poté onemocní a uvědomuje si, že své rekviem už nedokončí.

Salieri se dozvídá o Wolfgangově nemoci a vydává se ho navštívit. Společně si uvědomí, že jejich spory byly malicherné a slibují si, že se znovu setkají na místě, kde si konečně porozumí. Mozart umírá.

Mozart a Salieri

Archetypy závisti a průměrnosti opředený vztah Mozarta a Salieriho nehraje v muzikálu zase tak zásadní roli, centrem je Mozartova životní cesta. Proto se Antonio Salieri objevuje až ve druhém dějství. Nutno ale říct, že ve chvíli, kdy vstoupí na jeviště, okamžitě zastiňuje všechny ostatní, do jisté míry i Mozarta. Má nejlepší repliky i písně a jeho vnitřní konflikt je pro diváka velmi fascinující. Nevystupuje jako černobílý záporák, je to člověk co by si moc přál být silný, ale nakonec je zcela bezmocně smetený bouří, kterou vyvolá Mozartova obscénní povaha v protikladu s jeho nadpozemským géniem. Zdá se, jako by Mozartovi všechno padalo do klína, zatímco Salieri musí pro všechno disciplinovaně dřít a to jenom proto, aby byl ve výsledku docela obyčejně průměrný. S tím se do určité míry dokáže sžít každý. Kdybych použila tvrdá statistická data, rodí se víc Salieriů než Mozartů. :D

Jako jediný si uvědomuje Mozartův talent a krásu jeho hudby, což ho dohání k šílenství. Jako by ho někdo nahoře skutečně trestal.

(A asi je zbytečné to psát, ale přece jen zdvořile upozorním, že vše píšu v kontextu tohoto muzikálu. Ve skutečnosti byl vztah Mozarta a Salieriho založen na oboustranném respektu a úctě. A Salieri nebyl druhořadý skladatel.)

Rocková opera

Muzikál je nabitý chytlavými písněmi, které už asi týden nemůžu dostat z hlavy a velmi chytře spojuje rockové melodie s těmi od Mozarta. Hned první scéna, která se otevírá hudbou z Rekvia a impozantní choreografií na pozadí salzburského arcibiskupství...husí kůže je vždy zaručena.

To, že si tenhle muzikál vytváří svůj vlastní svět, mu ale jisté oprávnění na odlišení se od klasického muzikálu dává. Nehrál se v divadle, ale v obrovské hale na velikém jevišti a spíš než muzikál, je to show hollywoodského ražení. Nákladné osvětlení, ansámbl čítající šedesát lidí, skutečně všechno na tomhle představení je velké. Dovedu si představit, že pro člověka konzervativnějšího ražení tahle inscenace může být přehnaná a já bych se s takovým tvrzením ani nemohla moc přít. Snad jen takhle: v tomhle případě to prostě funguje a je to velká jízda.

Estetiku světa Mozarta čistě a jednoduše miluju. Mozart a Salieri s rockerskýma očníma linkama? Sem s tím! Mozart třpytící se od hlavy až k patě? Jo! Emo Salieri s patkou a černými nehty? Hell yeah! Dámy v obrovských sukních, roztomilých kloboučcích, ale i šílených vlasových kreacích? Joooooo! :D

A věřte, že já jsem spíš konzervativec, co by jen z popisu takových věcí normálně nakrčil nos a odešel. Ale když to uvidíte všechno poskládané dohromady, prostě to funguje a nemohlo by to být jinak.

Nejradši bych se do světa Mozarta nějak přičarovala, napatlala si na obličej tři tuny třpytek, načesala si vlasy nahoru, oblékla si šaty pošité motýlky a šla s nimi pařit na nějakou rockovou melodii. (A objala Salieriho. Sice se nerada objímám, ale mám pocit, že by to potřeboval.) Svět Mozarta je nakažlivý a boží. :D

L'Assasymphonie

Pátrala jsem a nenašla prakticky žádný pořádný trailer představení, tak jsem usoudila, že vám sem dám ukázku přímo z představení. Vybrala jsem si svoji nejoblíbenější Assasymfonii. Je to hra slov - assasin a symfonie - vražedná symfonie. Asi netřeba dodávat, že je to píseň Salieriho, že? Heh. Jak jsem psala, má nejlepší písničky a hlášky. :D

Je to ve chvíli, kdy aktivně sabotoval Mozarta, ale zároveň si sám sobě musel přiznat, že jeho hudba je "sublime". V podstatě je to okamžik, kdy mu praskne poslední strunka příčetnosti, abych to tak stručně vyjádřila. :D

Jestli vás tímhle na muzikál nenalákám, vzdávám se. :D

Ale vážně ho vřele doporučuju. Je to netradiční, je to skvělé, je to chytlavé. A na Youtube je ZDE DVD v HD verzi s anglickými titulky, takže se opravdu nemáte na co vymlouvat. :D

Zdroje obrázků:

https://i.ytimg.com/vi/kDfupPMECwE/maxresdefault.jpg

https://tickethunt.net/en/event/4034/rok-opera-mocart-koncert-18-02-18

http://tvtropes.org/pmwiki/pmwiki.php/Theatre/MozartLOperaRock

http://www.metrolyrics.com/mozart-lopera-rock-overview.html