Prosincový Oněgin
Už trochu aktuálněji je tu článek o prosincovém bloku Oněgina. Ten měl tento měsíc čtyři představení. Videa jsou především z představení z jedenáctého, no jedno je jich i z dvanáctého. :)
Taťána navštěvuje Oněgina (Vera Sveshnikova, Kirill Gordeev), 11. 12. 2015 - tak ta obměna téhle scény je perfektní plus mě fakt pobavila. V pasáži, kdy Taťána zapomene pustit knihu, kterou vrací Oněginovi a ten poukáže na fakt, že se s ní marně "přetahuje" slovy ať tu knihu pustí, tak Taťána ji skutečně bezmyšlenkovitě pustí a ta spadne na zem. :D Ten Kirillův výraz mě na tom rozesmál. :D :D :D "No můj Bóže, další co je ze mě paf." :D
Vysvětlení (Kirill Gordeev, Vera Sveshnikova), 11. 12. 2015 - takový zajímavý rozdíl mezi Kirillem a Denisem: Kirillův Oněgin se o něco víc vyžívá (ale v mezích jistého "kavalírství") v tom trápení Taťány, Denis si spíš přeje to už mít rychle za sebou a prostě říká, co je nezbytné, aby tehdy nechtěnou Taťáninu přízeň setřásl. No o to zajímavější je ovšem sledovat Kirillovu proměnu, když se mu celá situace s Taťánou začně vymykat a on na chvíli opravdu zauvažuje, jestli k ní náhodou něco necítí....Kirill tam skvěle podtrhnul ten kontrast a škálu emocí, kterými si Oněgin v té scéně prochází.
Rarášek (Manana Gogitidze, Vera Sveshnikova, Sergey Khudyakov), 11. 12. 2015 - na konci nějaký nový dovětek - něco o ruské duši....přála bych si rozumět co přesně. :D
Rarášek (Manana Gogitidze, Vera Sveshnikova, Kristina Kuzmina), 12. 12. 2015 - to krátké zmrazení času na začátku je zajímavý nový efekt. Pro chůvičku zřejmě na okamžik přestává existovat přítomnost, jak se v této scéně myšlenkami vrací do minulosti. Jinak jsem ráda, že Kristině změnili kostým, nebyla jsem velký fanoušek těch legín, co nosila v listopadu. :) Plus je tam pořád odkaz i na původní kostým Démona, co se týče té stříbrné ozdobě pod krkem, což je hezké. :)
Kristina se mi začíná vážně strašně líbit. Působí víc "nelidsky" než třeba Sergey, který je strašně milý se svým zkroušeným "štěněčím" výrazem, ale Kristina vypadá úžasně zvědavě, jako by zkoumala ty zvláštní lidské bytosti a jejich pocity a vzpomínky a svým způsobem chůvičku lituje a cítí s ní, ale krásně zahrála to, že ani neví proč v ní tenhle konkrétní člověk probouzí tak silnou odezvu. No geniální podání. :)
Letní slunovrat, 11. 12. 2015 - u videí z listopadu mě tenhle moment překvapil a připadal mi krásný, éterický. Teď začínám přemýšlet, jestli ta scéna ale není trochu zbytečně dlouhá na to, že v podstatě její jediný účel je aby vypadala efektně pro diváky. :D Toho lze docílit i za kratší dobu. :D Nebo by to chtělo trochu méně křečovitou choreografii. Za mě jedno z toho. :D
Sbohem (Kirill Gordeev, Vera Sveshnikova), 11. 12. 2015 - trochu mě mrzí, že zrušili ten spontánní polibek, případně objetí mezi Taťánou a Oněginem. No jasně, je to teď asi blíž knize, ale muzikál má nárok na podobné přibarvování, none? :D
Jj, ta změna u Taťániny návštěvy u Oněgina mě taky pobavila, ale ještě se mi ta scéna zdá nedotažená (nebo alespoň ten úvod). Zato se mi moc líbilo, jak Vera přišla ke knihovně a zdrceně se o ni opřela (jako: "bože, to byl trapas"). :D Jů, Sergej má nový účes (ten předchozí se mi líbil víc). Vera se pohybově stále lepší :-) (kéžby tato pasáž byla i s Kristinou/Démonkou - hlavně pasáž na mostě :D) :D
OdpovědětVymazatU Kristiny jsou šaty rozhodně lepší než legíny (s kalhotkama), ačkoliv škoda, že ten plášť má jen na začátku a na konci (Ale pořád lepší než kdyby jej neměla vůbec. Do této části Démonova kostýmu jsem se beznadějně zamilovala. :D :D) A taky nesmím opomenout to, že Kristina má nádherně učesané vlasy. Řekla bych, že to jsou její a jsou prostě nádherné. :D :D :D
Já zůstávám u Sergeje-štěněte. :D
U toho spontáního polibku se naše názory rozchází. Obvykle se spíše přikláním k romantice, ale v tomto případě mi tato chvíle připadala tak trochu úsměvná - Taťána Oněginovu dokolečka opakuje, že je vdaná za jiného a že bude svému muži věrná, no a o chvíli později se rozběhne Oněginovi přímo do náruče a začne se s ním líbat. :D Ovšem, dalo by se tu ještě zapracovat :-) Ono za to může i fakt, že tuto scénu z knihy naprosto zbožňuju a tak jsem docela kritická. :D
No mě trochu vadí, jak Taťána s Oněginem pořád dělá ten zvláštní taneček snad třikrát nebo kolikrát....kéž by pro tu pasáž vymysleli něco jiného, než aby opakovali pořád dokola ty samé taneční prvky. Začínají mi připomínat české MOTN. :D
OdpovědětVymazatJéje, Kristininy vlasy jsem taky tuze obdivovala a rovněž jsem dumala, jestli jsou její. Fakt moc krásné....a i líčení je pecka! :)
No...s tím polibkem máš v tomto ohledu pravdu. Samozřejmě v knize nic takového není, nuž....ale když ty muzikály v tomto ohledu vždycky přehání, že mi to už ani nepřišlo. :D
[2]: Jó, to máš pravdu, teď ho zakomponovali navíckrát. (Podle fotek soudím, že ho dokonce přidali i v plesové scéně?) Čeho je moc...
OdpovědětVymazatJj, líčení taky :D
Přehánění jim neberu, ovšem v říjnovém bloku jsem měla hlavě "problém" s tím líbáním nohou (právě v takový moment jsem to nevydržela a na plno vybuchla smíchy - to nešlo zadržet). Ten polibek bych i brala, jen mě mrzí, že v muzikálu není na konci "knižní Taťána" ala chladná kněžna. :D
Docela mě překvapuje, že jsem došla do stádia, kdy jsem pro "tlumit" romantiku. To bych do sebe nikdy neřekla :D
Chápu jak to myslíš, pravda. Ten konec má být kontrast pro to, že z Taťány se na konci vlastně stal Oněgin ze začátku, aneb pochmurný kruh se definitivně uzavřel a to se v muzikálu ztrácí. Plus je fakt, že ten rozevlátý blocking, kdy se oba otáčí a povlává tam ten šál, který Oněgin marně chytá....to by samo o sobě stačilo i bez toho vběhnutí si do náručí...
OdpovědětVymazat