Lottin (ne)divadelní deníček: květen & červen & červenec 2017

Jelikož jsou letní měsíce zpravidla okurková sezona, můžu s klidem dát tři měsíce do jednoho článku. Trochu smutné, ale ok. :D

Duha nad Brnem. Už si moc nepamatuju, kdy jsem to vyfotila. Určitě jsem tehdy byla s Bárou, ale nevím, kam jsme šly. :D

---

Brno má své unikátnosti. Orloj, "neviditelné sochy", co funí jako při infarktu a růžový tank před Červeným kostelem. :D Stojí tam coby upoutávka na výstavu Moravské galerie Kmeny 90. Na fotce můžete vidět i Báru, jak pečlivě studuje ceduli. Pamatuju se, že jsme potom dlouze debatovaly o Rusích a jejich úloze ve druhé světové. Jsme sofistikované dámy. :D

Ráda bych vás varovala, že přichází spam fotek mého psa. Můj pes je ROZTOMILÝ, ok? :D

Tehdy jsem se měla učit na zkoušku, takže jsem přirozeně drahého Alíka fotila ze všech úhlů a pletla mu věnečky. Cokoliv, jen abych se nemusela učit v podstatě. :D

Pohleďte, co jsem dostala k narozeninám od spolužačky! A navíc mi ten dárek donesla na nejtěžší zkoušku z celého semestru a já měla takovou obrovskou radost, že už mě ta zkouška vůbec netrápila. :D

A ještě mi dala tuhle knížku....

A potom ještě tuhle! Takhle štědrý dárek už jsem hodně dlouho nedostala, tbh. :D

Zálibně jsem si vyfotila svoji HP poličku v knihovničce s novými přírůstky. Jako dítě jsem měla zvyk tahat si svoje HP knížky s sebou úplně všude a jak vidíte...tak trochu jsem je zřídila. Trochu mě to teď štve, ale beru to tak, že jsou to velmi milované knihy a je to znát. :D

Spolu s Bárou jsme šly na promítání Dona Giovanniho ze Znojma s Adamem Plachetkou do kina Scala. Lidé, ale i instituce si tam mohou "adoptovat" místa a podpořit tak univerzitní kino. A našly jsme i křeslo NdB. Bára mi ho zasedla, ale co....já jsem na plakátu! :D :D :D

Zápisek z promítání si můžete přečíst zde. :)

Program. Bára ho uviděla ležet na pultíku a hned mě upozornila: "To potřebuješ!" - už mě zná. :D

O den později ten záznam dávali i v televizi a já se samozřejmě dívala znovu, ehm. A zkoušela se u toho učit na zkoušku. Blbá kombinace. Jak vidíte, nejsem úplně schopná učit se bez prokrastinace....

Po dlouhé době jsem se zase dala do pečení a pokusila se o koláč královny Viktorie. Byl docela dobrý, ale musím kriticky říct, že jsem dala moc cukru do krému. :D A taky nebyl moc rovnoměrný. Ale pšt. :D

Učebnice Fantastických zvířat je náááádhrná! Srdíčkové oči! :)

Dámy a pánové. PLACHETKA BUDE V BRNĚ. A já půjdu!!!!!! Uvidím Plachetku, lidi! Když jsem se to dozvěděla, máma mě zrovna poprosila, ať tátovi přišiju knoflík na košili a mě se hrozně třásly ruce nadšením. :D

My Fair Lady pod širým nebem na Biskupském dvoře coby zakončení divadelní sezony 2016/2017. A naše super skvělá místa v první řadě uprostřed. A Petr Štěpán v roli profesora. <3

Můj zápisek z představení zde. :)

Nejkrásnější fotka z programu. Brněnská My Fair Lady nemá otevřený konec a Líza a profesor se dočkají romantického happy endu.

Rodiče mé spolužačky odjeli na dovolenou a to znamená....páááárty u spolužačky! :D Bylo to strašně fajn, mám obrovské, ale fakt obrovské štěstí na spolužáky a jsou důvod, proč jsem si relativně rychle zamilovala Brno (spolu s divadlem).

Moje spolužačka navíc bydlí na moc krásném místě na kopci obklopeném lesy a jelikož byl báječně teplý letní večer, celou noc jsme strávily na terase a bylo to príma. :) (Ty cigarety nejsou moje, nekouřím, je to fujavé.)

A tady malá ukázka z Famfrpálu v průběhu věků. :) <3

Četla jsem Obchodníka se smrtí od skvělého Hugha Laurieho a malá část děje se odehrává v Praze. Jsem přesvědčená, že pan Laurie má osobní zkušenosti s pražskými taxikáři. :D :D :D

Spolu s mojí sestrou, jejím manželem a sestřenicí jsme se vydali na výlet na hrad Bouzov, jehož model zde vidíte. :)

Hrozně miluju prohlídky hradů a zámků a na Bouzově jsem byla naposledy jako malá, takže jsem si moc užívala znovu se podívat dovnitř. :)

A projevila se moje slabost pro klavíry, ačkoliv na ně neumím hrát. Tehle se svým stylem nehodil do místnosti, takže se dal schovat za šikovně umístěná dvířka, která vypadala jako skříň. :)

A tohle je betlém vyřezaný z jednoho kusu dřeva, s výjimkou Ježíška. :)

Nádvoří. Jak vidíte, Bouzov není zase tak velký.

Asi do věžííííííí!

Místnosti na Bouzově jsou všechny docela maličkaté a velmi tmavé. Občas jsem ani pořádně neviděla, co je na obrazech, až tak tmavé. :D Asi za to může jak umístění oken, tak všudypřítomné obklady z tmavého dřeva. Ale i přesto stojí za návštěvu, jak vidíte. :)

Staromódní psací stoly. To je moje slabost. :D

Rytířský sál, největší místnost na Bouzově, rovněž i prostor, kde se můžete nechat oddat.

Krásný výhled na okolí. :)

Hrad vlastnil Řád německých rytířů, což je docela znát, interiéry působí jaksi typicky německy, hlavně místnosti s loveckými trofejemi a všudypřítomným parožím. Tohle byla místnost, kde se Řád scházel a kde dumali o důležitých věcech. :D

Tahle věž by vám mohla být docela povědomá, pokud znáte poháku O Jasněnce a létajícím ševci, která se na Bouzově natáčela.

Kaple.

Jako poslední jsme viděli zbrojnici.

Poslední rozloučení s hradem, zmrzlina na cestu a šlo se. :)

Po prohlídce hradu jsme si chvíli sedli na lavičku a prostě se kochali vyhlídkou. Bylo to moc bájo, protože se s mojí sestrou a sestřenicí z časových důvodů málokdy vídáme a teď jsme měly příležitost si konečně pořádně popovídat a všechno dohnat. :)

Na Bouzov jsme šli pěšky, protože je to blízko od místa, kde bydlí moje sestra. Nutno ale říct, že moje sestřička je nadšený sportovec (je schopná účastnit se závodu v horských podmínkách, který je dlouhý padesát kilometrů), takže jsme šli po dvakrát tak delší trase, než jsme museli. Já a sestřin hubby ale nejsme zase takoví sportovci, takže jsme těm dvěma vůbec nestačili a bolely nás nohy. :D Ale aspoň jsme si mohli navzájem stěžovat, ve dvou se to lépe táhne. :D

Ale tak trochu si myslím, že kdyby chtěl, tak by jim stíhal lépe, ale protože je to gentleman, šel se mnou vzadu. Bless him. :D

Nicméně výhodou té túry bylo objevení místa jako tohle. :)

Po cestě zpátky jsme šli kratší trasou, protože jsem byla fakt vyřízená. Trasa sice byla kratší, ale zato horší terén. Pořád do kopce. :D A člověk by čekal, že když jde z hradu, bude to už jenom z kopce. :D

Jelikož jsem takový nesportovec jaký jsem, nemám vůbec žádné vhodné boty na podobné terény. Vyhrabala jsem nějaké botasky, které sice byly pohodlné, ale druhý den mě tak hrozně bolela chodidla, že jsem jejich výběru hořce litovala. Kulhala jsem jako čertova babička, ale jako známého hypochondra moji bolístku nikdo nebral vážně. :/// :D

Ale skutečně si nechci stěžovat, byla to krásná trasa. :)

A v téhle "jeskyni" si ségřin manžel jako malý hrával. Awww. :D

Loučím se krásným výhledem. :)

Kniha měsíce: *Otvírám Goodreads, abych si vybavila, co jsem někdy v květnu vůbec četla.*

Za květen Nora od Henrika Ibsena. Byla jsem v divadle na Paní z moře, což mě inspirovalo přečíst si i Noru a ta se mi líbila ještě o něco víc. Miluju autorovy hlavní hrdinky, jejich komplexnost a způsob, jakým mě nutí nad nimy přemýšlet.

Za červen je to knižně vydaný scénář Fantastických zvířat a kde je najít od J. K. Rowlingové. Rowlingová byla odjakživa můj největší vzor a nadšeně hltám všechno z její tvorby. A melancholie, jaká mě při Fantastických zvířatech zasáhla, se snad ani nedá popsat. Film se mi líbil zrovna tak, i když mi nesedí obsazení Johnyho Deppa.

Za červenec výše zmiňovaný Obchodník se smrtí od Hugha Laurieho. Laurie má osobitý, velmi britský a sarkastický způsob vyjadřování, který se v knize a jeho hlavním hrdinovi velmi sympaticky odráží. Atmosféra knihy je docela podobná Nočnímu recepčnímu, což je myslím skvělá pozvánka k jejímu přečtení. :D

Seriál měsíce: Určitě jsem v té době sledovala ještě Poldarka, o kterém jsem se už nadšeně rozepisovala dříve. Taky jsem zkoukla všechny epizody The Young Pope, který v žádném ohledu nebyl to, co jsem čekala, ale o to lépe. :D Tenhle seriál hodně hraje na metafory a nepředkládá děj na stříbrném talíři - plyne pomalu a sami musíte přemýšlet, co se vám tvůrci snaží říct. Docela mi trvalo, než jsem se do něj dostala, ale ve druhé polovině už jsem si zvykla na neobvyklý tón a plně jsem sérii ocenila.

No a nakonec již zmiňovaný Noční recepční, nebo Noční manažer, vídám obě verze překladu. Špičkové obsazení, velice chytrý příběh a perfektní režie. Tahle minisérie byla třešničkou ve všech ohledech. Původně jsem seriál začala sledovat hlavně kvůli Hughovi Lauriemu a Tomu Hiddlestonovi, kteří byli absolutně perfektní, ale musím říct, že nakonec jsem se dívala hlavně kvůli Tomu Hollanderovi v roli Corkyho. Aaach, to byla tak prohnilá postava, ale já přímo žila pro každou scénu, kde se objevil. Posh britský přízvuk, sofistikovaný sarkasmus, elegantní šarm, ale i lidská zranitelnost - v zásadě jsou pro mě takové kombinace neodolatelné. A získal za svůj výkon ocenění BAFTA a zcela právem. :)

Divadelní představení měsíce: Za květen Paní z moře, protože mě donutilo nad postavami přemýšlet ještě dlouho poté.

Za červen jsem kvůli zkouškovému nic moc nestíhala, ale šla jsem aspoň do kina na záznam Dona Giovanniho s Adamem Plachetkou a absolutně jsem tu inscenaci milovala.

V červenci už jsou divadelní prázdniny. :) (Mám absťák. :D).

Video měsíce: Ježišmarjá, podle svých vlastných nepsaných pravidel bych teď měla přijít se třemi videi. Ok, zkusím něco vymyslet. :D

Začnu Final Lair s Johnem Owenem-Jonesem a Ginou Beck, protože je úplně jedno, kolik let už jsem fantomákem, tohle FL pořád zůstává tím nejlepším, jaké jsem kdy viděla.

Druhým videem se odvážím jít mimo divadlo - je to tribute na éru Daniela Craiga v roli Jamese Bonda na píseň Writings on the Wall, což je kontroverzně moje nejoblíbenější píseň z bondovek. Já vím, všichni mají radši Skyfall. Ale já prostě ne. :D Dávám sem to video proto, že Daniel Craig oficiálně potvrdil, že bude hrát v dalším filmu o Bondovi a já z toho mám velikánskou radost. :)

Poslední video je Corky. Já prostě miluju Corkyho, ačkoliv je to odporný chlap. Nebijte mě. :D Dávám sem klip z tragické doby, kdy byl Corky Jonathanem odsunutý na vedlejší kolej, což snášel rezignovaně...ale rozhodně ne tiše. :D

A miluju, jak Jonathanovi sice vyhrožuje a baví se tím, ale zároveň vypadá na pokraji zhroucení. A+ herectví.