Oněgin, 12. 11. 2015
Čas na menší edit: ehm, já jsem napsala tento článek v domění, že Oněgin je Sergey Onischenko, abych o několik hodin později ke své hrůzě zjistila, že to byl Denis Fedorenko. Hups. Ehm. Mám v tom zřejmě ještě guláš.
Takže kdo si to ode mě přečetl/myslel špatně tak se omlouvám.
Včera, 12. 11. 2015 měla svoji premiéru v roli Taťány Natalia Martynova. Poněvadž tohle píšu ze školy, tak jsem si zatím pustila jen ty "zásadní" scény, abych si udělala obraz, takže své dojmy shrnu spíš jen tak obecně namísto obvyklého lehce zbytečného rozebírání do každého posledního detailu. :D
Tákže: titulní role, ve které poprvé vidíme Denise, aneb seznamte se s mým novým oblíbený Oněginem. Ze subjektivního důvodu je to můj oblíbenec proto, že pro mě představuje ideálního Oněgina, tak jak ho mám ve své mysli.
Z trochu víc racionálncích důvodů - dočkali jsme se vnitřního vývoje Oněgina, jeho myšlenkové pochody během představení mu výborně čteme z tváře, očí...
Naty jako Taťána! Je taková opravdová, lidská...líbilo se mi jak měla takovou dvojí tvář - pro veřejnost a soukromí - přesně tak to totiž obvykle plaší lidé mívají - lidí "zvenčí" by jen zírali, jací ti "ušlápnutí" lidé jsou v kolektivu lidí, které znají a mezi kterými se cítí dobře - tohle zahrála skvěle. Až si říkám, jestli Naty taky není trochu stydlivá, protože tohle byl tak reálný pohled na věc a mé srdce plesá...
Jinak její Táňa se zdá být střídavě dětská a dospělá, někdy je to šílený mix, kdy jsem si říkala, že v její Taťáně prosvítá trošku Markétky....
S Denisem měli úžasnou chemii....byla tam ta jiskra, řeč těla, pohledy očí - jejich spolupráce mě nadchla. Myslím, že se navzájem brilantně doplňovali a moc se těším, až dnes večer dorazím domů a celé si to v klidu znovu pustím, protože vím, že se mám skutečně na co těšit. :)
Komentáře
Okomentovat