Final Lair - David Shannon, Gina Beck, Simon Bailey

A zase tu máme neděli, před námi nový týden - tak se na něj pojďme psychicky připravit novým videem. :)

Tohle video je na YouTube teprve chvíli, vlastně jen čtyři dny, a jeho nález mne velmi překvapil. Pochází totiž z takového docela chráněného bootlegu, u kterého jsem to nečekala.

Ale o to jsem byla potěšenější - Gina Beck je má oblíbená Christine - první divadelní Christine, kterou jsem kdy viděla...či spíš kterou jsem kdy viděla na videu. To samé platí i o Raoulovi Simonovi.
David Shannon jako Fantom byl pro mě docela otazník, ale tím lépe, je třeba rozšiřovat si fantomácké obzory. :)

Ginin výkon je - jako vždy - zkrátka strhující. Ukazuje Christine z velmi lidské stránky, zkoumá a znázorňuje její emoce skutečně do hloubky a je velmi přirozená. Nevidíme herečku co hraje Christine, vidíme Christine. Což je něco co často říkám o takových hercích Fantoma, ale málokdy o herečkách Christine a o to víc si Giny vážím.

David mě zajímal. Skutečně jsem ho sledovala se zájmem, protože jsem nikdy netušila co přijde - ale v dobrém slova smyslu. Začátek měl trochu přiškrcený, téměř jako by nechápal jak se do situace dostal, potom ho trošku vyprovokovalo když se od něj Gina s otřesením odvrátila a odhalil tím tu psychopatickou část Fantomovu, kdy s Christine na okamžik ztratil trpělivost, na což Gina velmi dobře zareagovala - myslím, že ti dva spolu pracovali skvěle, jejich projev postav si navzájem lichotil a doplňoval se. Možná bych zašla i tak daleko a řekla, že Davidův Fantom pro Ginu fungoval ještě o něco lépe než Fantom Johna Owen-Jonese? Řekla bych totiž, že pro ni představoval větší "výzvu", občas si mezi sebou vyměňovali skutečně intenzivní pohledy a Fantomova dominance nebyla tak svrchovaná a tudíž se Gina mohla trochu víc projevit.

Co se Simona Baileyho týče, tohle video mi jen potvrdilo proč je jeho Raoul jedním z mých oblíbených. Raoul má, bohužel, velmi málo stage time, takže každý detail navíc, pohyb, či pohled může být rozhodující pro to, jestli se divákovi zapíše do paměti nebo si řekne....Raoul....no, ten tam byl taky.

O Simonovi si tohle určitě nikdy neřeknu - ocenila jsem, jak se něžně otočil po Gině když zpíval "I love her", jak vztekle praštil do mříží, když zjistil, že s Fantomem nic nepořídí - zkrátka jsem mu věřila, že je opravdu strachy bez sebe, ale zároveň to nechce před Fantomem ukázat. Trochu mě mrzí od kolika herců Raoula v tuhle chvíli necítím vůbec nic, případně jen vztek a takový ten macho komplex, ale nic víc. :D

Zkrátka a dobře, pokud chcete vidět podle mého názoru jedno z nejlepší Final Lair, s obsazením "zlatých časů" West Endu se spoustou malých detailů navíc, které přidávají na dojemnosti, intenzitě a autentičnosti - vřele doporučuji. :)