Malý úryvek z Dějin opery II

Slibuji, že nehodlám Lotteland přeměnit výhradně na fanfikce a úryvky z knih, ale já slibovala/varovala, že sem přidám ještě nějaký další úryvek týkající se Dona Giovanniho. :D
A zde mám pasáž popisující okamžik, která změnila můj život! Melodramatické zvolání, ale nikdy nezapomenu na den, kdy jsem poprvé viděla a slyšela Dona Giovanniho a zejména...tu overturu, lidi, tu overturu!!!

"Ani slavnou předehrou opery si člověk nemůže být jistý. Ta začíná zlověstnoou pasáží v mollové tónině, dvěma hlasitými drženými akordy obklopenými tichem. Tyto akordy mají upoutat naši pozornost - je totiž důležité, abychom si je zapamatovali. Po nich následují jakoby pohřební pochodové rytmy v hodně pomalém tempu a vlnivé, stoupající a klesající běhy ve dřevech. Ale tyto tragické tóny po chvilce najednou přestanou a začíná standartní allegro opery buffa. V hudbě tak vysvstává otázka: co ta náhlá změna znamená? Jaký význam mají ony dva úvodní výkřiky? Až mnohem později, těsně předtím, než se Don Giovanni propadne do pekla a odejde navždy, se dozvíme, jaký význam ty hlasité akordy na začátku předehry měly. Vracejí se ve 2. jednání s příchodem kamenné sochy a po několika minutách zaznívají znovu, když Don Giovanni naposled svému nevítanému hostu říká: "No! No!" Teď už chápeme, že i opera samotná začala vzdorem, orchestrálním "Ne!", které odmítá útěchu spočívající v konformismu. Je ovšem stejně dobré mít na paměti, že tato oslava výjimečnosti není ryze heroická a rozhodně nejde o recept, jak by se lidé měli v životě chovat."



Zdroj: ABBATE, Carolyn a PARKER, Roger. Dějiny opery: posledních 400 let. Překlad Robert Novotný. Vydání první. Praha: Argo, 2017. 652 stran, 24 nečíslovaných stran obrazových příloh, s. 158. ISBN 978-80-257-2094-3.

Komentáře

  1. Mně by nevadilo, kdyby se tu objevovaly často články s fanfikcí a knižní úryvky. Jj, říká závislá čtenářka, která úryvkami z knížek spamuje svůj blog. :D (Nemůžu si pomoc.)
    Tento rozbor se mi líbí ještě víc než ten z Figarky. Ale to bude tím, že Orverturu z Giovanniho mám víc naposlouchanou než duet Figara a Zuzanky. :-)
    Jestli sem přidáš další úryvek, pak je pravděpodobné, že mě vylákáš na průzkum do knihovny. :D

    OdpovědětVymazat
  2. Zdravím opět po dlouhé době jsem zase tady. Jsem moc ráda že jsi to se dala jsem nějaký článek o opeře moc se mi to líbilo. Bohužel tu teď moc často nebudu protože já mám teď rozbitý počítač takže se nedá nic dělat ale hold tady moc nebudu no, protože komentáře psát přes mobil nebo tablet se moc nedá takže asi tak. Mimochodem ty poznámky ohledně té overtury moc se mi to líbilo takový trefný chvílemi až děsivý a zároveň to vystihuje tu hudbu takže opravdu člověk je inspirovaný.

    OdpovědětVymazat
  3. [1]: Jakože už teď mám založený pěkný rozbor duetu Giovanniho a Zerliny....jsem v pokušení dát třetí díl. :D
    Ta Overtura je prostě všechno. Ten okamžik, kdy jsem ji slyšela poprvé, byl opravdu magický. :)[2]: Ach, tak ať se počítač brzo vzpamatuje.

    OdpovědětVymazat
  4. [3]: nevzpamatuje musí se koupit zcela nový

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Oblíbené příspěvky